WILATE - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Wilate 500 IU VWF/500 IU FVIII prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

Wilate 1000 IU VWF/1000 IU FVIII prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Přípravek Wilate dodáván jako prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok. Jedna injekční
lahvička obsahuje nominálně 500 IU/1000 IU Factor von Willebrand humanus (VWF) a Factor
VIII coagulationis humanus (FVIII).
Po rozpuštění v 5 ml/10 ml vody na injekci s 0,1% polysorbátu 80 přípravek obsahuje přibližně
100 IU/ml lidského von Willebrandova faktoru.
Specifická aktivita Wilate je ≥ 67 IU VWF:RCo/mg proteinu.
Síla VWF (IU) je měřena podle aktivity ristocetin kofaktoru (VWF:RCo) porovnáním
s Mezinárodním standardem pro koncentráty von Willebrandova faktoru (WHO).
Po rozpuštění v 5 ml/10 ml vody na injekci s 0,1% polysorbátu 80 přípravek obsahuje přibližně
100 IU/ml lidského koagulačního faktoru VIII.
Síla (IU) je určena použitím chromogenního testu dle Evropského lékopisu. Specifická aktivita
Wilate je ≥ 67 IU FVIII:C/mg proteinu.
Vyrobeno z plazmy lidských dárců.
Pomocná látka se známým účinkem:
Wilate 500: 11,7 mg sodíku na ml rekonstituovaného roztoku (58,7 mg sodíku na injekční
lahvičku).Wilate 1000: 11,7 mg sodíku na ml rekonstituovaného roztoku (117,3 mg sodíku na
injekční lahvičku).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Lyofilizovaný bílý nebo světle žlutý prášek, nebo drobivá hmota.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace

Von Willebrandova choroba (VWD)

Prevence a léčba krvácivých stavů nebo krvácení při operacích u von Willebrandovy choroby,
jestliže léčba samotným desmopresinem (DDAVP) je neúčinná nebo kontraindikována.

Hemofilie A

Léčba a profylaxe krvácení u pacientů s hemofilií A (vrozený nedostatek faktoru VIII).




4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba by měla být pod dozorem lékaře, který má zkušenosti s léčbou koagulačních poruch.
Přípravek je určen k jednorázovému použití a měl by být podán celý obsah lahvičky. Pokud
jakékoliv množství zbyde, mělo by být zlikvidováno v souladu s místními předpisy.

Von Willebrandova choroba (VWD)

Poměr mezi VWF:RCo a FVIII:C je 1:1. Obecně, podání 1 IU/kg tělesné hmotnosti VWF:RCo
a FVIII:C zvýší plazmatickou hladinu o 1,5 - 2 % normální aktivity u každého z těchto
proteinů. Většinou je k dosažení adekvátní hemostázy nutné podání 20 - 50 IU Wilate/kg tělesné
hmotnosti. Toto množství zvýší VWF:RCo a FVIII:C u pacientů přibližně o 30 - 100 %.

Může být zapotřebí počáteční dávka Wilate 50 - 80 IU/kg tělesné hmotnosti, obzvláště u
pacientů s typem 3 VWD, kde je k udržení adekvátních plazmatických hladin zapotřebí vyšší
dávky, než u jiných typů VWD.

Pediatrická populace

Nejsou k dispozici dostatečné údaje pro doporučení použití přípravku Wilate u dětí mladších let.

Prevence krvácení v případech chirurgického zákroku nebo vážného traumatu:

K prevenci krvácení v případě chirurgického zákroku by Wilate měl být podán 1-2 hodiny
před chirurgickým zákrokem. Mělo by být dosaženo hladiny ≥ 60 IU/dl (≥ 60%) VWF:RCo a
≥ 40 IU/dl (≥ 40%) FVIII:C.

Odpovídající dávka by měla být znovu podávána každých 12 - 24 hodin léčby. Dávka a délka
trvání léčby závisí na klinickém stavu pacienta, na typu a závažnosti krvácení a na hladinách
obou faktorů VWF:RCo a FVIII:C.

U pacientů léčených přípravky VWF s obsahem FVIII by měla být monitorována hladina
FVIII:C, protože její trvalé nadměrné zvýšení může zvyšovat riziko trombotické příhody,
zejména u pacientů se známými klinickými nebo laboratorními rizikovými faktory. V případě,
že jsou zjištěny nadměrné hladiny FVIII:C, je třeba zvážit snížení dávek a/nebo prodloužení
intervalů mezi jednotlivými dávkami nebo použití VWF přípravku s nižším obsahem FVIII.

Profylaxe:

Pro dlouhodobou profylaxi krvácení u pacientů s VWD by mělo být podáváno 20 - 40 IU/kg
tělesné hmotnosti 2 nebo 3 krát týdně. V některých případech, zejména u pacientů s
gastrointestinálním krvácením, mohou být nutné vyšší dávky.

Hemofilie A

Monitorování léčby
V průběhu léčby se doporučuje vhodné stanovení hladin faktoru VIII k určení podávané
dávky a frekvence opakovaných infuzí. Jednotliví pacienti se mohou lišit ve své odpovědi
na faktor VIII, což se projevuje různými poločasy a recovery Dávka vycházející z tělesné
hmotnosti si může vyžádat úpravu u pacientů s podváhou nebo nadváhou. V případě
větších chirurgických zákroků je nezbytné přesné monitorování průběhu substituční
terapie pomocí koagulační analýzy (aktivita plazmatického faktoru
VIII).




Dávkování
Dávka a délka trvání substituční léčby závisí na závažnosti nedostatku faktoru VIII, na
místě a rozsahu krvácení a na klinickém stavu pacienta.
Množství podaných jednotek faktoru VIII je vyjádřeno v mezinárodních jednotkách (IU),
které jsou vztaženy k současnému koncentrátovému standardu WHO pro přípravky
s faktorem VIII. Aktivita faktoru VIII v plazmě se vyjadřuje buď v procentech (vzhledem
k normální lidské plazmě) nebo v optimálně v mezinárodních jednotkách (vzhledem
k Mezinárodnímu standardu pro faktor VIII v plazmě).
Jedna mezinárodní jednotka (IU) aktivity faktoru VIII se rovná množství faktoru VIII v 1 ml
normální lidské plazmy.
Léčba dle potřeby:
Výpočet požadované dávky faktoru VIII je založen na empirickém zjištění, že 1 mezinárodní
jednotka (IU) faktoru VIII na kg tělesné hmotnosti zvyšuje aktivitu plazmatického faktoru VIII
o1,5 až 2 % normální aktivity. Potřebná dávka se určuje podle následujícího vzorce:
Požadovaný počet jednotek = tělesná hmotnost (kg) x žádaný vzestup faktoru VIII (%)
(IU/dl) x 0,5 IU/kg

Dávka a četnost podávání by měly být vždy vztaženy ke klinické účinnosti v individuálním
případě. V případě následujících krvácivých příhod by v daném období neměla poklesnout
aktivita faktoru VIII:C pod danou hodnotu plazmatické aktivity (v % normálu nebo IU/dl)

Následující tabulka může být použita jako návod pro stanovení dávky v případech krvácení a
chirurgických výkonech:
Stupeň krvácení/
Typ chirurgického
výkonu
Požadovaná hladina faktoru
VIII (% nebo IU/dl)
Frekvence dávkování
(hodiny)/ délka trvání léčby
(dny)
Krvácení
Časná hemartróza,
krvácení do svalů nebo
krvácení do dutiny
ústní
20 - 40 Opakovat každých 12 - hodin. Nejméně 1 den, dokud
nedojde k zástavě krvácení,
které se projeví ukončením
bolestí, nebo ke zhojení.
Rozsáhlejší
hemartróza, krvácení
do svalů nebo
hematom
30 - 60 Opakovat infuzi každých 12 –
24 hodin po dobu 3 – 4 dnů
nebo déle, dokud nedojde k
zastavení bolesti a akutní
nemohoucnosti.
Život ohrožující
krvácení
60 – 100 Opakovat infuze každých 8 –
24 hodin dokud nepomine
ohrožení života.
Chirurgické zákroky
Menší chirurgický
zákrok včetně vytržení
zubu
30 - 60 Každých 24 hodin, nejméně den, dokud nedojde ke zhojení.
Velké chirurgické
výkony
80 – (před a po operaci)
Opakovat infuzi každých 8 –
24 hodin až do adekvátního
zhojení rány, pak pokračovat
v léčbě nejméně dalších 7 dní
k udržení aktivity faktoru VIII
na 30 – 60 % (IU/dl)




Profylaxe:

Na dlouhodobou profylaxi krvácení u pacientů s těžkou hemofilií A se obvykle podává dávka
20 – 40 IU faktoru VIII na kg tělesné hmotnosti v intervalech 2 – 3 dnů. V některých případech,
zvláště u mladších pacientů, může být nutné podávat přípravek v kratších intervalech nebo ve
vyšších dávkách.

Kontinuální infuze:

Před chirurgickým zákrokem by měla být provedena farmakokinetická analýza, aby mohlo být
odhadnuto clearance. Počátečná rychlost infuze je možné vypočítat následovně:

Rychlost infuze (IU/kg/h) = clearance (ml/kg/h) x požadovaná ustálená hladina (IU/ml)
Po počátečních 24 hodinách kontinuální infuze by mělo být clearance počítáno každý den znovu
za použití rovnice s naměřenou ustálenou hladinou a známou rychlostí infuze.


Pediatrická populace

Neexistují dostatečné údaje pro doporučení užití Wilate u dětí s hemofilií A mladších 6 let.

Způsob podání
Intravenózní podání

Rychlost injekce nebo infuze by neměla překročit 2 - 3 ml za minutu.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zřetelně
zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.

Hypersenzitivita
Hypersenzitivní reakce alergického typu jsou u přípravku Wilate možné. Tento přípravek
obsahuje stopová množství lidských proteinů jiných než faktor VIII. Pacienti musí být
informováni, aby okamžitě přestali přípravek používat a kontaktovali svého lékaře, pokud se
objeví příznaky hypersenzitivní reakce.

Pacienti musí být informováni o všech časných příznacích reakcí z přecitlivělosti, včetně
vyrážky, generalizované kopřivky, pocitu tíhy na prsou, sípotu, hypotenze a anafylaxe.
V případě šoku má být poskytnuta standardní léčba šoku.
Přenosná agens
Standardní opatření zabraňující přenosu infekce v souvislosti s používáním léčivých přípravků
vyrobených z lidské krve nebo plazmy zahrnují výběr dárců, testování jednotlivých odběrů krve
a plazmatických poolů na specifické infekční markery a zařazení účinných výrobních kroků, při
nichž jsou viry inaktivovány nebo odstraněny. Přesto nemůže být při podávání léků vyráběných
z lidské krve nebo plazmy zcela vyloučena možnost přenosu infekce. To platí i pro jakékoli
neznámé nebo vznikající viry a jiné patogeny.


Přijatá opatření jsou považována za účinná u obalených virů, jako například virus lidské
imunodeficience (HIV), virus hepatitidy B (HBV) a virus hepatitidy C (HCV), a u neobaleného
viru hepatitidy A. Omezený účinek mají tato opatření u neobalených virů, jako je parvovirus
B19.
Infekce parvovirem B19 může být velmi závažná u těhotných žen (fetální infekce) a u
imunodeficientních jedinců nebo jedinců se zvýšenou erytropoézou (například hemolytická
anemie).
U pacientů, kteří dostávají pravidelně nebo opakovaně přípravky s VWF / faktorem VIII
vyráběné z lidské plazmy, je třeba zvážit vhodné očkování (hepatitida A a B).
Při každé aplikaci přípravku Wilate se důrazně doporučuje zaznamenat název a číslo šarže
přípravku, aby bylo možné zpětně přiřadit k pacientovi číslo použité šarže.

Von Willebrandova choroba (VWD)

Tromboembolické příhody
Při použití VWF přípravku obsahujícího FVIII by si ošetřující lékař měl být vědom toho, že
kontinuální léčba může mít za následek silný vzestup FVIII:C. U pacientů, kteří dostávají
VWF přípravky obsahující FVIII by měly být sledovány hladiny FVIII:C v plazmě, aby se
zamezilo nadměrným hladinám FVIII:C, které mohou zvýšit riziko trombotických příhod.

Existuje riziko výskytu trombotických příhod při podávání VWF přípravků obsahující FVIII,
zvláště u pacientů se známými klinickými nebo laboratorními rizikovými faktory. Z tohoto
důvodu musí být rizikoví pacienti monitorováni na výskyt časných příznaků trombózy. Měla
by být zahájena profylaxe proti žilní tromboembolii dle aktuálně platných doporuční.

Inhibitory
U pacientů s VWD, zvláště 3. typu, se mohou vyvinout neutralizující protilátky (inhibitory)
proti VWF. Pokud nedojde k očekávanému vzestupu aktivity VWF:RCo v plazmě, nebo pokud
není krvácení zvládnuto odpovídající dávkou, je třeba provést vyšetření na přítomnost inhibitorů
VWF. U pacientů s vysokými hladinami inhibitoru může být léčba neúčinná a je třeba zvážit
jiné léčebné možnosti. Léčba takovýchto pacientů by měla být vedena lékaři, kteří mají
zkušenost s péčí o pacienty s hemostatickými poruchami.

Hemofilie A

Inhibitory
Tvorba neutralizujících protilátek (inhibitorů) faktoru VIII je známou komplikací léčby
jedinců s hemofilií A. Tyto inhibitory jsou obvykle imunoglobuliny IgG zaměřené proti
prokoagulační aktivitě faktoru VIII, které jsou kvantifikovány v Bethesda jednotkách
(Bethesda Units, BU) na ml plazmy s použitím modifikovaného testu. Riziko vzniku
inhibitorů souvisí se závažností onemocnění i s expozicí faktoru VIII, přičemž toto riziko je
nejvyšší během prvních 50 dnů expozice, ale pokračuje v průběhu života, ačkoli toto riziko je
méně časté.


Klinický význam vzniku inhibitorů bude záviset na titru inhibitoru, přičemž inhibitory nízkého
titru představují menší riziko nedostatečné klinické odpovědi než inhibitory vysokého titru.

Obecně platí, že všichni pacienti léčení přípravky s koagulačním faktorem VIII musí být
pečlivě sledováni s ohledem na vznik inhibitorů pomocí příslušných klinických pozorování
a laboratorních testů. Pokud není dosaženo očekávaných hladin aktivity faktoru VIII v plazmě
nebo pokud není krvácení patřičnou dávkou zvládnuto, je třeba provést test na přítomnost
inhibitoru faktoru VIII.


U pacientů s vysokými hladinami inhibitoru nemusí být terapie faktorem VIII účinná a je třeba
zvážit jiné možnosti léčby. Péče o takové pacienty má být vedena lékaři se zkušenostmi v péči
o hemofilii a inhibitory faktoru VIII.

Kardiovaskulární příhody
U pacientů s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory může substituční léčba
faktorem VIII zvýšit kardiovaskulární riziko.

Komplikace související s katétrem
Pokud je nutné zavést centrální žilní katétr (CŽK), je nutno vzít v úvahu riziko vzniku
komplikací souvisejících s CŽK, včetně lokálních infekcí, bakteriemie a trombózy v místě
zavedení katetru.

Tento léčivý přípravek obsahuje až 58,7 mg sodíku v jedné injekční lahvičce 500 IU VWF a
FVIII a až117,3 mg sodíku v jedné injekční lahvičce 1000 IU VWF a FVIII, což odpovídá
2,94 % respektive 5,87 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle
WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Pediatrická populace
Uvedená upozornění a opatření platí pro dospělé i pro děti.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly hlášeny žádné interakce lidského koagulačního faktoru VIII s jinými léčivými
přípravky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

S VWF/faktorem VIII nebyly provedeny reprodukční studie na zvířatech.

Von Willebrandova choroba (VWD)
Zkušenosti s léčbou žen během těhotenství nebo kojení nejsou k dispozici.

Wilate by se měl u žen s deficitem VWF během těhotenství nebo kojení používat pouze tehdy,
je-li to nezbytně nutné a mělo by se vzít v úvahu, že porod u těchto pacientek zvyšuje riziko
krvácivých příhod.

Hemofilie A
Vzhledem ke vzácnému výskytu hemofilie A u žen nejsou k dispozici zkušenosti s léčbou
během těhotenství nebo kojení. Proto by se Wilate měl během těhotenství nebo kojení používat
pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Wilate nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Hypersenzitivita nebo alergická reakce (která může zahrnovat angioedém, pálení a píchání
v místě aplikace infúze, zimnici, zarudnutí kůže, generalizovanou kopřivku, erytém, pruritus,


vyrážku, bolesti hlavy, kopřivka, hypotenzi, apatii, nevolnost, neklid, tachykardii, pocit tíhy na
prsou, mravenčení, zvracení, sípot) byly pozorovány vzácně a v některých případech mohou
vyústit k vážné anafylaxi (včetně šoku).

Von Willebrandova choroba (VWD)
U pacientů s VWD, zvláště typu 3, se mohou velmi vzácně vyvinout neutralizující protilátky
(inhibitory) proti VWF. Jestliže se tyto inhibitory objeví, tento stav se projeví jako neadekvátní
klinická odpověď organismu. Tyto protilátky se objevují spolu s anafylaktickými reakcemi.
Z tohoto důvodu by u pacientů se sklonem k anafylaktické reakci měla být vyšetřena přítomnost
inhibitoru.
Ve všech těchto případech se doporučuje kontaktovat specializované hemofilické centrum.

Existuje riziko výskytu trombotických příhod, zvláště u pacientů se známými klinickými nebo
laboratorními rizikovými faktory. Měla by být zahájena profylaxe proti žilní tromboembolii
dle aktuálně platných doporuční.

U pacientů, kteří dostávají VWF přípravky obsahující FVIII, se při trvale zvýšené hladině
FVIII:C v plazmě může zvýšit riziko trombotických příhod.


Hemofilie A
K rozvoji neutralizujících protilátek (inhibitorů) může dojít u pacientů s hemofilií A, kteří jsou
léčeni faktorem VIII, včetně přípravku Wilate, viz bod 5.1. Pokud se takové inhibitory objeví,
projeví se tento stav jako nedostatečná klinická odpověď. V těchto případech se doporučuje
kontaktovat specializované hemofilické centrum. Informace o bezpečnosti z hlediska
přenosných agens viz bod 4.4.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka přehledně uvádí nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích,
poregistračních studiích bezpečnosti a jiných poregistračních zdrojích, klasifikované podle tříd
orgánových systémů a preferovaných pojmů databáze MedDRA a frekvence.
Frekvence výskytu se hodnotí podle následujícího pravidla: velmi časté (≥1/10); časté (≥až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné
(<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
U spontánních poregistračních hlášení nežádoucích účinků je frekvence výskytu uvedena jako
„není známo“.

Klasifikace orgánových
systémů podle MedDRA
(SOC)
Nežádoucí účinek Frekvence
Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivita

Anafylaktický šok
Méně časté

Velmi vzácné
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Horečka
Bolest na hrudi
Méně časté

Není známo
Poruchy krve a lymfatického
systému
Inhibice faktoru VIII


Inhibice von Willebrandova
faktoru
Méně časté (PTP)*
Velmi časté (PUP)*

Velmi vzácné


Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Kašel Není známo
Poruchy nervového systému Závratě Není známo
Gastrointestinální poruchy Bolest břicha Není známo
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Bolest zad Není známo

*Četnost vychází ze studií se všemi přípravky s faktorem VIII, které zahrnovaly pacienty se
závažnou hemofilií A. PTP = dříve léčení pacienti, PUP = dříve neléčení pacienti
Popis vybraných nežádoucích účinků
Popis vybraných nežádoucích účinků naleznete v bodě 4.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
Nebyly hlášeny žádné příznaky předávkování lidským VWF nebo faktorem VIII.
Tromboembolické příhody se mohou vyskytnout v případě většího předávkování.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antihemorhagika: krevní koagulační faktory, kombinace Von
Willebrandova faktoru a koagulačního faktoru VIII

ATC kód: B02BD
Von Willebrandova choroba (VWD)

VWF (z koncentrátu) je běžnou složkou lidské plazmy a chová se stejně jako endogenní VWF.

Podání VWF umožňuje korekci hemostatických abnormalit projevující se u pacientů, kteří trpí
deficitem VWF (VWD) ve dvou úrovních:

- VWF obnovuje adhezi destiček k cévnímu subendotelu v místě cévního poškození (tím, že
se váže k cévnímu subendotelu a k membráně krevních destiček), čímž zajišťuje primární
hemostázu projevující se zkrácením doby krvácení. Tento účinek se projeví okamžitě a je ve
velké míře závislý na úrovni polymerace proteinu.

- VWF způsobuje zpožděnou korekci asociovaného deficitu faktoru VIII. Při intravenózním
podání se VWF váže na endogenní faktor VIII (který je produkován normálně pacientem) a
stabilizací tohoto faktoru zamezuje jeho rychlé degradaci.
Z tohoto důvodu, podání čistého VWF (přípravek obsahující VWF s nízkou hladinou faktoru
VIII) obnovuje hladinu FVIII:C na normál, a to jako sekundární účinek po první infuzi.
Podáním přípravku VWF obsahujícího faktor VIII se obnovuje hladina FVIII:C k normálu
bezprostředně po první infuzi.



Kromě role ochranného proteinu faktoru VIII, zprostředkovává von Willebrandův faktor
adhezi destiček na místě cévního poranění a hraje hlavní roli v agregaci destiček.

Hemofilie A
Komplex faktoru VIII/von Willebrandova faktoru se skládá ze dvou molekul (faktor VIII a
von Willebrandův faktor) s různými fyziologickými funkcemi. Po podání pacientovi s hemofilií
se faktor VIII naváže na von Willebrandův faktor v krevním oběhu pacienta.
Aktivovaný faktor VIII se chová jako kofaktor pro aktivovaný faktor IX urychlující konverzi
faktoru X na aktivovaný faktor X. Aktivovaný faktor X přeměňuje protrombin na trombin.
Trombin pak přeměňuje fibrinogen na fibrin a vytvoří se koagulum.

Hemofilie A je na pohlaví závislá dědičná porucha krevní srážlivosti, jejíž příčinou je snížená
hladina FVIII:C a jejímž výsledkem je zvýšené krvácení do kloubů, svalů nebo vnitřních orgánů,
buď spontánní nebo jako výsledek poranění nebo chirurgického traumatu. Při substituční léčbě
se plasmatická hladina faktoru VIII zvýší, tím dojde k přechodné úpravě deficitu faktoru a tím
také k úpravě sklonu ke krvácení.

Je třeba poznamenat, že roční výskyt krvácení (ABR) není porovnatelný mezi různými
koncentráty faktorů ani mezi různými klinickými studiemi.

Von Willebrandův faktor jednak funguje jako protein, který chrání faktor VIII, jednak
zprostředkuje adhezi trombocytů k místu poranění cévy, a rovněž se podílí na agregaci
trombocytů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Von Willebrandova choroba (VWD)

VWF (z koncentrátu) je běžnou složkou lidské plazmy a působí stejně jako endogenní VWF.

Na základě metaanalýzy tří farmakokinetických studií zahrnujících 24 hodnotitelných pacientů
se všemi typy VWD byly zjištěny následující údaje.

Všechny typy VWD VWD typ 1 VWD typ 2 VWD typ Parametr N Střed
ní
hodn
ota
Standa
rdní
odchyl
ka
Min
.
Ma
x.
N Středn
í
hodnot
a
Standa
rdní
odchyl
ka
Min
.
Ma
x.
N Střed
ní
hodn
ota
Standa
rdní
odchyl
ka
Min
.
Ma
x.
N Stře
dní
hod
nota
Standa
rdní
odchyl
ka
Min
.
Max.
Recover
y
(%/IU/k
g)
24 1,56 0,48 0,90 2,93 2 1,19 0,07 1,14 1,24 5 1,83 0,86 0,98 2,93 17 1,52 0,32 0,90 2,AUC (∞)
(h*%)
23 1981 960 593 2 2062 510 5 2971 1383 16 622 593 T ½ (h) 24 23,3 12,6 7,4 58,4 2 39,7 18,3 26,7 52,7 5 34,9 16 17,5 58,4 17 18 6,2 7,4 30,MRT (h) 24 33,1 19 10,1 89,7 2 53,6 25,9 35,3 71,9 5 53,5 24,6 27,8 89,7 17 24,7 8,5 10,1 37,Clearanc
e
ml/h/kg
24 3,29 1,67 0,91 7,41 2 2,66 0,85 2,06 3,27 5 1,95 1,02 0,91 3,31 17 3,76 1,69 1,83 7,
Vysvětlivky: AUC = plocha pod křivkou, MRT = střední doba zdržení

Hemofilie A
FaktorVIII (z koncentrátu) je běžnou složkou lidské plazmy a působí jako endogenní faktor
VIII. Po podání přípravku průměrně dvě třetiny až tři čtvrtiny faktoru VIII zůstávají v krevním
řečišti. Hladina aktivity faktoru VIII v plazmě by měla dosáhnout 80 – 120 % její předpokládané
aktivity faktoru VIII.


Aktivita faktoru VIII v plazmě se snižuje dvoufázovým exponenciálním rozpadem. V počáteční
fázi distribuce mezi intravaskulárními prostory a ostatními částmi (tělní tekutiny) probíhá s
poločasem rozpadu v plazmě od 3 do 6 hodin. V následující pomalejší fázi se poločas pohybuje
v rozmezí 8 - 18 hodin s průměrem 15 hodin. Toto odpovídá skutečnému biologickému
poločasu.

V klinické studii s 12 pacienty (chromogenní assay, dvojité měření) byly zjištěny následující
hodnoty:

Parametr Základní měření Měření po 6 měsících
Střední hodnota SD Střední hodnota SD
Recovery
%/IU/kg
FVIII:C 2,27

1,20 FVIII:C 2,26

1,AUCnorm.
% * h/IU/kg
FVIII:C 31,3

7,31 FVIII:C 33,8

10,Poločas (h)

FVIII:C 11,2

2,85 FVIII:C 11,8

3,MRT (h)

FVIII:C 15,3

3,5 FVIII:C 16,3

4,Clearance
ml/h/kg

FVIII:C 3,37

0,86 FVIII:C 3,24

1,
Vysvětlivky: AUC = plocha pod křivkou, MRT = střední doba zdržení, SD = standardní odchylka



5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
VWF a FVIII obsažené ve Wilate jsou běžnou složkou lidské plazmy a působí jako endogenní
VWF/FVIII.

Konvenční testování bezpečnosti těchto látek na laboratorních zvířatech nepřidávají
k existujícím klinickým zkušenostem využitelné informace a z tohoto důvodu nejsou
požadována.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Prášek: Chlorid sodný, glycin, sacharóza, citronan sodný a chlorid vápenatý
Rozpouštědlo: Voda pro injekci s 0,1% polysorbátu
6.2 Inkompatibility
Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici studie kompatibility, nesmí se tento léčivý přípravek
mísit s jinými léčivými přípravky nebo podávat souběžně s jiným intravenózním přípravkem
v jednom infuzním setu.
Měla by být použita pouze přiložená injekční/infuzní souprava, protože v důsledku adsorpce
faktoru VIII / von Willebrandova faktoru na vnitřní povrchy některých injekčních/infuzních
zařízení může dojít k selhání léčby.

6.3 Doba použitelnosti
roky


Stabilita po rekonstituci před použitím byla prokázána na dobu 4 hodin při pokojové teplotě (max. + °C). Nicméně, aby se zabránilo mikrobiální kontaminaci, roztok má být použit okamžitě.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte prášek a rozpouštědlo v chladničce (2 – 8 °C). Uchovávejte v krabičce, aby byl
přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem.

Přípravek může být uchováván po dobu 2 měsíců při pokojové teplotě (max. +25°C). V takovém
případě je doba použitelnosti 2 měsíce od chvíle, kdy byl přípravek poprvé vyjmut z chladničky. Novou
dobu použitelnosti musí pacient vyznačit na krabičce. Rekonstituovaný roztok by měl být použit
během jednoho podání. Jakékoli zbylé množství roztoku musí být zlikvidováno.

Informace o podmínkách pro uchovávání léčivého přípravku po rekonstituci jsou uvedeny
v bodě 6.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Velikosti balení:
Wilate 500, 500 IU VWF a 500 IU FVIII

balení obsahuje:

lahvičku s práškem, sklo typu I, uzavřenou zátkou (brombutylová pryž) a opatřenou víčkem.

lahvičku s rozpouštědlem (5 ml vody na injekci s 0,1% polysorbátu 80), sklo typu I,
uzavřenou zátkou (halobutylová pryž) a opatřenou víčkem.

balení vybavení pro intravenózní injekci (1 přepouštěcí set, 1 infuzní set, 1 jednorázová
injekční stříkačka)

alkoholové tampony

Wilate 1000, 1000 IU VWF a 1000 IU FVIII

balení obsahuje:

lahvičku s práškem, sklo typu I, uzavřenou zátkou (brombutylová pryž) a opatřenou víčkem.

lahvičku s rozpouštědlem (10 ml vody na injekci s 0,1% polysorbátu 80), sklo typu I,
uzavřenou zátkou (halobutylová pryž) a opatřenou víčkem.

balení vybavení pro intravenózní injekci (1 přepouštěcí set, 1 infuzní set, 1 jednorázová
injekční stříkačka)

alkoholové tampony

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

• Přečtěte si prosím pozorně všechny pokyny a postupujte pečlivě podle nich!
• Nepoužívejte Wilate po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.
• Během níže uvedeného postupu musí být zachována sterilita!


• Rekonstituovaný přípravek je nutné před podáním vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje
pevné částice nebo nedošlo ke změně zabarvení.
• Roztok musí být čirý nebo lehce opaleskující. Nepoužívejte zakalené roztoky nebo roztoky
s usazeninami.
• Použijte připravený roztok okamžitě, aby se předešlo mikrobiální kontaminaci.
• Používejte pouze přiložený infuzní set. Použití jiného injekčního/infuzního zařízení může
způsobit další rizika a selhání léčby.

Návod na přípravu roztoku:

1. Nepoužívejte přípravek ihned po vyjmutí z chladničky. Nechte rozpouštědlo i prášek
v uzavřených lahvičkách dosáhnout pokojové teploty.
2. Odstraňte víčko z obou lahviček a očistěte pryžové zátky jedním z přiložených alkoholových
tamponů.
3. Přepouštěcí set je znázorněn na obr. 1. Položte lahvičku s rozpouštědlem na rovný povrch a
pevně ji uchopte. Vezměte přepouštěcí set a otočte jej horní stranou dolů. Nasaďte přepouštěcí
set jeho modrým koncem na horní část lahvičky s rozpouštědlem a silně jej zatlačte dolů, dokud
nezaklapne (obr. 2 + 3). Při připojování lahvičkou neotáčejte.




4. Položte lahvičku s práškem na pevný povrch a
pevně ji uchopte.
Vezměte lahvičku s rozpouštědlem s připojeným
přepouštěcím setem a otočte
ji dnem vzhůru. Nasaďte ji bílým koncem na horní
část
lahvičky s práškem a silně zatlačte dolů, dokud
nezaklapne (obr. 4). Při připojování lahvičkou
neotáčejte. Rozpouštědlo přeteče samo do lahvičky s
práškem








Adaptér
pro prášek
(bílá část)
Adaptér
pro
rozpouště
dlo
(modrá
část) Obr. Obr. Obr. Obr. Rozpouštědlo
Prášek


5. Zlehka otáčejte se spojenými lahvičkami, dokud
se přípravek nerozpustí.
Rozpouštění je dokončeno při pokojové teplotě
během méně než
10 minut.
Během přípravy se může objevit jemné napěnění.
Rozšroubujte
přepouštěcí set na dvě části (obr. 5). Napěnění
zmizí.

Odstraňte prázdnou lahvičku od rozpouštědla
spolu s modrou částí
přepouštěcího setu.



Obr.

Návod na injekci:
Z preventivních důvodů by vám měl být měřen puls před a během injekce. Pokud se vyskytne výrazné
zvýšení vašeho pulsu, zpomalte rychlost injekce nebo podávání na krátký čas přerušte.

1. Nasaďte injekční stříkačku na bílou část přepouštěcího setu. Otočte lahvičku dnem vzhůru a
nasajte roztok do stříkačky (obr. 6). Roztok ve stříkačce by měl být čirý nebo slabě opaleskující.
Jakmile je roztok natažen do stříkačky, uchopte pevně píst stříkačky (držte ji směrem dolů) a
oddělte ji od přepouštěcího setu (obr. 7).

Odstraňte prázdnou injekční lahvičku společně s bílou částí přepouštěcího setu.




2. Vydesinfikujte vybrané místo aplikace injekce přiloženým alkoholovým tamponem.
3. Nasaďte přiložený infuzní set na stříkačku.
4. Zaveďte injekční jehlu do zvolené žíly. Pokud jste použil(a) škrtidlo pro snadnější viditelnost
žíly, mělo by být uvolněno před zahájením injekce Wilate.
Do stříkačky se nesmí dostat žádná krev, aby nedošlo k riziku tvorby fibrinových sraženin.
Obr. 6 Obr. Prášek
Rozpouštědlo
Prášek
Prášek


5. Vstřikujte roztok pomalu do žíly, ne rychleji než 2–3 ml za minutu.

Pokud užíváte více než jednu lahvičku Wilate pro jednu léčbu, můžete použít znovu stejnou injekční
jehlu a stříkačku. Přepouštěcí set je však vždy pouze pro jedno použití.

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Octapharma (IP) SPRL
Allée de la Recherche 1070 Anderlecht
Belgie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Wilate 500: 75/001/12-C
Wilate 1000: 75/002/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 11. 01. Datum posledního prodloužení registrace: 15. 10. 10. DATUM REVIZE TEXTU
21. 11.