Infusio glucosi imuna je sterilní roztok glukózy ke krytí energetických potřeb organismu v
rámci infuzní terapie.
Je určen pro přímou intravenózní (nitrožilní) aplikaci, jako ředící roztok pro některé léky, nejčastěji
základ kombinovaných infuzních roztoků a elektrolytových koncentrátů pro infuzní terapii.

Glukóza je základní substrát buněčného energetického metabolismu a je utilizována všemi buňkami
organismu prostřednictvím Krebsova cyklu. V organismu se rovnoměrně distribuuje, vstup glukózy do
buněk je závislý na působení inzulinu. Volně prochází glomerulární filtrací s následnou prakticky
kompletní tubulární reabsorpcí. Tubulární reabsorpční mechanismus má limitovanou kapacitu, při
překročení tzv. „ledvinného prahu" (přibližně při glykémii nad 10 mmol/l) dochází ke glykosurii a
působí jako osmotické diuretikum.

Infusio glucosi imuna se používá:
- při léčbě hypoglykemie (snížený obsah glukózy v krvi),
- při léčbě diabetické ketoacidózy (u pacientů s diabetes mellitus s absolutním nebo relativním deficitem
inzulínu),
- na krytí energetických potřeb organismu v rámci parenterální infuzní terapie při pooperačních stavech,
šoku, intoxikacích, jaterních onemocněních, opakovaném zvracení a průjmech,
- při osmoterapii edému (otoku) plic, nitrolební hypertenzi (nitrolební vysoký tlak) a eklampsii (křeče
objevující se ke konci těhotenství) – podávají se vyšší koncentrace glukózy,

- jako součást forsírované diurézy (odstranění toxických látek z krve ledvinami).