Nolpaza

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Nolpaza 40 mg prášek pro injekční roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje pantoprazolum 40 mg (ve formě pantoprazolum natricum
sesquihydricum).

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna injekční lahvička obsahuje dihydrát natrium-citrátu 5,0 mg a hydroxid sodný q.s.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční roztok.

Bílý až téměř bílý homogenní porézní koláč lyofilizátu.

Po rozpuštění v 10 ml 0,9% roztoku NaCl vzniká roztok s pH přibližně 10 a osmolalitou přibližně
382 mosmol/kg.

Po rozpuštění a přidání dalších 100 ml 0,9% roztoku NaCl nebo 5% roztoku glukosy vzniká roztok
s pH 9 resp. 8,5.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Nolpaza je indikován u dospělých k léčbě:
- Refluxní ezofagitidy
- Žaludečních a duodenálních vředů
- Zollinger-Ellisonova syndromu a dalších stavů patologické hypersekrece

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Tento léčivý přípravek má být podáván zdravotnickým pracovníkem a pod odpovídajícím lékařským
dohledem.

Intravenózní podání pantoprazolu je doporučováno pouze v případě, že perorální terapie není možná.
Data jsou dostupná pro intravenózní podání po dobu do 7 dnů. Jakmile je proto možná perorální
terapie, i.v. podávání pantoprazolu má být ukončeno a pantoprazol 40 mg má být podáván perorálně.

Doporučená dávka:

Žaludeční a duodenální vředy, refluxní ezofagitida

Doporučená intravenózní dávka je jedna injekční lahvička pantoprazolu (40 mg) denně.

Zollinger-Ellisonův syndrom a další patologické stavy vyznačující se hypersekrecí
Pro dlouhodobou léčbu Zollinger-Ellisonova syndromu a dalších patologických stavů vyznačujících se
hypersekrecí má být léčba zahájena dávkou 80 mg pantoprazolu intravenózně. Následně může být
dávka zvýšena či snížena podle potřeby stanovené měřením kyselé žaludeční sekrece. Při dávkách
vyšších než 80 mg denně má být dávka rozdělena a podávána dvakrát denně. Přechodné zvýšení dávky
nad 160 mg pantoprazolu je možné, ale nemá být podáváno delší dobu než je nezbytné pro adekvátní
kontrolu kyselosti.
Pokud je nutná rychlá regulace kyselosti, zahajovací dávka 2× 80 mg pantoprazolu intravenózně je
u většiny pacientů dostatečná ke snížení kyselé produkce do cílového rozmezí (< 10 mEq/h) během
jedné hodiny.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti
U starších pacientů není úprava dávkování nutná.

Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nemá být překročena dávka 20 mg pantoprazolu denně
(polovina injekční lahvičky 40 mg pantoprazolu) (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není úprava dávkování nutná.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Nolpaza 40 mg prášek pro injekční roztok u dětí ve věku do 18 let
nebyla stanovena. Přípravek Nolpaza 40 mg prášek pro injekční roztok proto není doporučeno
používat u pacientů do 18 let věku.

V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 5.2, ale žádná doporučení ohledně dávkování nelze
učinit.

Způsob podání

Injekční roztok se připravuje rozpouštěním v 10 ml fyziologického roztoku chloridu sodného 9 mg/ml
(0,9%). Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Připravený roztok může být podán přímo nebo po smísení se 100 ml fyziologického roztoku chloridu
sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo roztoku glukosy 55 mg/ml (5%).

Po naředění musí být roztok použit do 12 hodin (viz bod 6.3).

Léčivý přípravek má být podáván intravenózně po dobu 2–15 minut.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porucha funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater mají být v průběhu léčby pantoprazolem pravidelně
kontrolovány hladiny jaterních enzymů. V případě vzestupu hodnot jaterních enzymů je třeba léčbu
pantoprazolem i.v. přerušit (viz také bod 4.2).


Maligní onemocnění žaludku
Symptomatická odpověď na pantoprazol může zakrýt příznaky maligního onemocnění žaludku a tím
zpozdit stanovení diagnózy. Pokud se vyskytne jakýkoli varovný příznak (např. výrazný nechtěný
úbytek tělesné hmotnosti, opakující se zvracení, dysfagie, hematemeze, anémie nebo meléna)
a v případě podezření na přítomnost nebo potvrzení žaludečního vředu, je třeba vyloučit malignitu.

Pokud příznaky přetrvávají i přes odpovídající léčbu, je třeba zvážit další vyšetření.

Souběžné podávání s inhibitory HIV proteázy
Souběžné podávání pantoprazolu s inhibitory HIV proteázy, u kterých je absorpce závislá na pH
žaludku, jako je atazanavir, se vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti
nedoporučuje (viz bod 4.5).

Gastrointestinální infekce způsobené bakteriemi
Léčba přípravkem Nolpaza může vést k lehce zvýšenému riziku výskytu gastrointestinálních infekcí
způsobených bakteriemi rodu Salmonella a Campylobacter nebo C. difficile.

Hypomagnezemie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy (IPP), jako je pantoprazol, byly vzácně
hlášeny případy závažné hypomagnezemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině
případů 1 rok. Hypomagnezemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie,
delirium, křeče, závrať a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a
mohou být přehlédnuty. Hypomagnezemie může vést k hypokalcemii a/nebo hypokalemii (viz bod
4.8). U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu hypomagnezemie (a s hypomagnezemií
spojené hypokalcemie a/nebo hypokalemie) poté, co byla zahájena suplementace hořčíkem a ukončena
léčba inhibitorem protonové pumpy.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy
společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezemii (např. diuretika), je
třeba zvážit vyšetření hladiny hořčíku před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Zlomeniny kostí
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle
než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce
předloktí a obratlů, zejména u starších pacientů a pacientů s jinými známými rizikovými faktory.
Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko
fraktur o 10–40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti
s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D
a kalcia.

Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze,
zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny
bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení
přípravku Nolpaza. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové
pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Aby se tomu předešlo, je třeba léčbu přípravkem Nolpaza přerušit alespoň 5 dní před měřením CgA
(viz bod 5.1). Pokud se hladiny CgA a gastrinu po úvodním měření nevrátí do referenčního rozmezí, je
nutné měření zopakovat po 14 dnech od přerušení léčby inhibitorem protonové pumpy.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Léčivé přípravky s pH-dependentní absorpcí
Z důvodu výrazné a dlouhodobé inhibice sekrece žaludeční kyseliny může pantoprazol ovlivnit
absorpci jiných léčivých přípravků, jejichž biologická dostupnost závisí na hodnotě pH v žaludku,
např. některá azolová antimykotika, jako jsou ketokonazol, itrakonazol, posakonazol a další léčiva,
jako erlotinib.

Inhibitory HIV proteázy
Souběžné podávání pantoprazolu s inhibitory HIV proteázy, jejichž absorpce závisí na pH žaludku,
jako je atazanavir, se vzhledem k významnému snížení jejich biologické dostupnosti nedoporučuje
(viz bod 4.4).

Pokud je kombinace inhibitoru HIV proteázy s inhibitory protonové pumpy posouzena jako nezbytná,
doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virová zátěž). Nemá být překročena denní dávka
pantoprazolu 20 mg. Dávkování inhibitoru HIV proteázy může být nutné upravit.

Kumarinová antikoagulancia (fenprokumon nebo warfarin)
Souběžné podávání pantoprazolu a warfarinu nebo fenprokumonu neovlivnilo farmakokinetiku
warfarinu, fenprokumonu nebo INR. Nicméně, byly hlášeny případy zvýšení INR a protrombinového
času u pacientů užívajících IPP a warfarin nebo fenprokumon souběžně. Zvýšení INR
a protrombinového času může vést k abnormálnímu krvácení, a dokonce k úmrtí pacienta. Pacienty
léčené pantoprazolem a warfarinem nebo fenprokumonem může být nutné sledovat kvůli možnému
zvýšení INR a protrombinového času.

Methotrexát
Při souběžném užívání vysokých dávek methotrexátu (např. 300 mg) a inhibitorů protonové pumpy
bylo u některých pacientů hlášeno zvýšení hladin methotrexátu. Proto v případech, kdy se používají
vysoké dávky methotrexátu, například u rakoviny a lupénky, může být třeba zvážit dočasné vysazení
pantoprazolu.

Jiné studie interakcí
Pantoprazol je převážně metabolizován játry enzymatickým systémem cytochromu P450. Hlavní
metabolickou cestou je demethylace přes CYP2C19 a jinou metabolickou cestou je oxidace přes
CYP3A4.

Studie interakcí s léčivými přípravky též metabolizovanými těmito cestami, jako je karbamazepin,
diazepam, glibenklamid, nifedipin a perorální kontraceptiva s obsahem levonorgestrelu
a ethinylestradiolu, neodhalily žádné klinicky významné interakce.

Interakce pantoprazolu s jinými léčivými přípravky nebo sloučeninami, které jsou metabolizovány
pomocí stejného enzymatického systému, nelze vyloučit.

Výsledky z řady studií interakcí demonstrují, že pantoprazol neovlivňuje metabolismus léčivých látek
metabolizovaných CYP1A2 (jako kofein, theofylin), CYP2C9 (jako piroxikam, diklofenak, naproxen),
CYP2D6 (jako metoprolol), CYP2E1 (jako ethanol), ani že nezasahuje do absorpce digoxinu
související s p-glykoproteinem.

Nebyly zaznamenány žádné interakce se souběžně podávanými antacidy.

Zároveň byly provedeny studie interakcí podávání pantoprazolu souběžně s příslušnými antibiotiky
(klarithromycin, metronidazol, amoxicilin). Nebyly zjištěny žádné klinicky významné interakce.

Léčivé přípravky, které inhibují nebo indukují CYP2CInhibitory CYP2C19, jako je fluvoxamin, mohou zvýšit systémovou expozici pantoprazolu. Snížení
dávky může být zváženo u pacientů léčených dlouhodobě vysokými dávkami pantoprazolu nebo

u pacientů s poruchou funkce jater.

Induktory ovlivňující enzymy CYP2C19 a CYP3A4, jako je rifampicin a třezalka tečkovaná
(Hypericum perforatum), mohou snižovat plazmatické koncentrace IPP, které jsou metabolizovány
prostřednictvím těchto enzymatických systémů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje získané ze středně velkého souboru těhotných žen (mezi 300–1000 ukončených těhotenství)
nenaznačují žádné malformační účinky nebo fetální/neonatální toxicitu pantoprazolu.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Podávání přípravku Nolpaza v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení
Studie na zvířatech prokázaly vylučování pantoprazolu do mateřského mléka. Nejsou k dispozici
dostatečné informace o vylučování pantoprazolu do lidského mateřského mléka, ale vylučování do
lidského mateřského mléka bylo hlášeno. Riziko pro novorozence/kojence nemůže být vyloučeno.
Proto při rozhodování, zda přerušit kojení, nebo zda přerušit léčbu/zdržet se léčby přípravkem Nolpaza
je třeba vyhodnotit přínos kojení pro dítě a přínos léčby přípravkem Nolpaza pro ženu.

Fertilita
Nebylo prokázáno poškození fertility po podání pantoprazolu ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pantoprazol nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky jako závrať nebo poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud se
objeví, pacient nemá řídit ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Přibližně u 5 % pacientů se dá předpokládat výskyt nežádoucích účinků.

Níže uvedená tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené při podávání pantoprazolu. Jsou řazeny podle
frekvence výskytu následovně:
- velmi časté (≥ 1/10)
- časté (≥ 1/100 až < 1/10)
- méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
- vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
- velmi vzácné (< 1/10 000)
- není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Pro všechny nežádoucí účinky hlášené z post-marketingových studií není možno uplatnit toto dělení
dle frekvence výskytu, a proto se zde frekvence uvádí jako „není známo“.

V rámci každé frekvence výskytu jsou nežádoucí účinky řazeny dle snižující se závažnosti.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Tabulka 1- Nežádoucí účinky pantoprazolu během klinických studií a po uvedení přípravku na trh
Frekvence Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Třídy
orgánových
systémů


Poruchy krve
a lymfatického
systému
Agranulocytó
za
Trombocytope
nie;
leukopenie;
pancytopenie

Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitiv
ita (včetně
anafylaktický
ch reakcí
a anafylaktick
ého šoku)

Poruchy
metabolismu
a výživy
Hyperlipidem
ie a nárůst
hladiny lipidů
(triacylglycer
oly,
cholesterol);
změny tělesné
hmotnosti
Hyponatremie,
hypomagnezemi
e (viz bod 4.4);
hypokalcemie(; hypokalemie(1)
Psychiatrické
poruchy
Poruchy
spánku
Deprese
(a jakékoliv
zhoršení
stavu)
Dezorientace
(a jakékoliv
zhoršení
stavu)
Halucinace,
zmatenost
(zvláště
u predisponova
ných pacientů a
také jakékoliv
zhoršení již
existujících
příznaků)
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy;
závrať
Poruchy chuti Parestezie
Poruchy oka Poruchy
vidění/
rozmazané
vidění

Gastrointestin
ální poruchy
Polypy ze
žlázek fundu
žaludku
(benigní)
Průjem;
nauzea/zvracen
í; břišní
distenze
a nadýmání;
zácpa; sucho
v ústech;
bolest
a diskomfort
v oblasti
břicha
Mikroskopická
kolitida
Poruchy jater
a žlučových
cest
Vzrůst hladin
jaterních
enzymů
(aminotransfer
ázy, γ-GT)
Vzrůst
hladiny
bilirubinu
Hepatocelulární
poškození;
žloutenka;
hepatocelulární
selhání
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
Vyrážka/
exantém/
erupce;
svědění
Kopřivka;
angioedém
Stevensův-
Johnsonův
syndrom;
Lyellův
syndrom;
erythema

multiforme;
fotosenzitivita;
subakutní kožní
lupus
erythematodes
(viz bod 4.4),
léková reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)
Poruchy
svalové
a kosterní
soustavy
a pojivové
tkáně
Fraktury
proximálního
konce femuru,
distálního
konce
předloktí
a obratlů (viz
bod 4.4)
Artralgie;
myalgie
Svalové křeče(2)
Poruchy
ledvin a
močových cest
Intersticiální
nefritida
(s možností
progrese do
renálního
selhání)
Poruchy
reprodukčníh
o systému a
prsu
Gynekomastie
Celkové
poruchy
a reakce
v místě
aplikace
Tromboflebit
ida v místě
aplikace
Astenie, únava
a malátnost
Zvýšená
tělesná
teplota;
periferní
edém

Hypokalcemie a/nebo hypokalemie může být spojená s výskytem hypomagnezemie (viz bod 4.4).
Svalové křeče jako důsledek poruchy elektrolytové rovnováhy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Nejsou známy žádné příznaky z předávkování u lidí.
Systémové expozice až do dávky 240 mg i.v. aplikované po dobu 2 minut byly velmi dobře
tolerovány.

Léčba
Protože se pantoprazol značně váže na proteiny, nelze ho snadno dialyzovat.
V případě předávkování s klinickými známkami intoxikace není, vedle symptomatické a podpůrné

léčby, žádné specifické terapeutické doporučení.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC
Mechanismus účinku
Pantoprazol je substituovaný benzimidazol, který inhibuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku
specifickou blokádou protonové pumpy parietálních buněk.

Pantoprazol se konvertuje do aktivní formy v kyselém prostředí parietálních buněk, v nichž inhibuje
enzym H+/K+-ATPázu, tedy finální stádium produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Inhibice je
závislá na dávce a zahrnuje jak bazální, tak stimulovanou sekreci této kyseliny. U většiny pacientů
dojde k vymizení příznaků během 2 týdnů. Stejně jako u jiných inhibitorů protonové pumpy
a inhibitorů H2 receptorů, způsobuje léčba pantoprazolem snížení kyselosti v žaludku a tím zvýšení
gastrinu v poměru ke snížené aciditě. Zvýšení hladiny gastrinu je reverzibilní. Protože pantoprazol
působí distálně od úrovně receptorů parietálních buněk, může inhibovat sekreci kyseliny
chlorovodíkové nezávisle na stimulaci jinými látkami (acetylcholin, histamin, gastrin). Účinek léčiva
podaného perorálně a intravenózně se neliší.

Farmakodynamické účinky
Hladiny gastrinu nalačno při podávání pantoprazolu vzrůstají. Při krátkodobém užívání ve většině
případů nepřekračují horní mez normálních hodnot. Během dlouhodobé léčby stoupají ve většině
případů hladiny gastrinu na dvojnásobek. Avšak nadměrný vzestup nastává pouze v ojedinělých
případech. Následkem toho lze během dlouhodobé léčby v menšině případů pozorovat mírný
až střední nárůst počtu specifických endokrinních buněk v žaludku (stejně jako u adenomatoidní
hyperplazie). Avšak podle dosud provedených studií tvorba karcinoidních prekurzorů (atypická
hyperplazie) nebo žaludečních karcinoidů, které byly zjištěny při pokusech na zvířatech (viz bod 5.3),
nebyly pozorovány u člověka.

V průběhu léčby antisekretoriky dochází v reakci na sníženou sekreci žaludeční kyseliny ke zvýšení
sérové hladiny gastrinu. V důsledku snížené žaludeční acidity se zvyšuje též koncentrace CgA.
Zvýšená hladina CgA může interferovat s vyšetřením neuroendokrinních tumorů.
Z dostupných publikovaných důkazů vyplývá, že léčba inhibitory protonové pumpy má být přerušena
dnů až 2 týdny před měřením CgA. To umožní, aby se hladiny CgA, které mohou být falešně
zvýšeny v důsledku léčby inhibitory protonové pumpy, navrátily do referenčního rozmezí.

Podle výsledků studií na zvířatech nelze zcela vyloučit vliv dlouhodobé léčby pantoprazolem trvající
déle než 1 rok na endokrinní parametry štítné žlázy.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Obecná farmakokinetika
Farmakokinetika se po jednorázovém a opakovaném podání neliší. V rozsahu dávek od 10 do 80 mg je
kinetika pantoprazolu v plazmě lineární jak po perorálním, tak po intravenózním podání.

Distribuce
Vazba pantoprazolu na proteiny krevního séra je asi 98 %. Distribuční objem činí asi 0,15 l/kg.

Biotransformace
Látka je metabolizována téměř výhradně v játrech. Hlavní cestou metabolizace je demethylace
prostřednictvím CYP2C19 s následnou konjugací se sulfátem, mezi další metabolické cesty patří
oxidace prostřednictvím CYP3A4.


Eliminace
Terminální poločas je přibližně 1 hodina a clearance se pohybuje okolo 0,1 l/hod/kg. Vyskytlo se
několik případů se zpožděnou eliminací. Díky specifické vazbě pantoprazolu na protonové pumpy
parietálních buněk nekoreluje eliminační poločas s mnohem delší dobou trvání účinku (inhibice
sekrece kyseliny).

Renální eliminace představuje hlavní cestu exkrece (asi 80 %) metabolitů pantoprazolu, zbytek je
vylučován stolicí. Hlavním metabolitem v séru i v moči je desmethylpantoprazol, který je konjugován
se sulfátem. Poločas hlavního metabolitu (asi 1,5 hodiny) není o mnoho delší než poločas
pantoprazolu.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin
Při podávání pantoprazolu pacientům s poruchou funkce ledvin (včetně dialyzovaných pacientů) není
nutné snížení dávky. Stejně jako u zdravých jedinců je poločas pantoprazolu krátký. Jen velmi malé
množství pantoprazolu je dialyzováno. Ačkoli hlavní metabolit má mírně opožděný poločas (3 hod.), exkrece je přesto rychlá, a tudíž nedochází ke kumulaci.

Porucha funkce jater
Ačkoli u pacientů s jaterní cirhózou (třídy A a B podle Childa) se hodnota poločasu zvyšuje na 7 až
hod. a hodnoty AUC se zvyšují o faktor 5 až 7, maximální sérové koncentrace se zvyšují jen mírně
o faktor 1,5 ve srovnání se zdravými jedinci.

Starší pacienti
Mírné zvýšení hodnot AUC a Cmax u starších dobrovolníků ve srovnání s mladšími jedinci rovněž není
klinicky relevantní.

Pomalí metabolizátoři
Přibližně 3 % evropské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 a tito lidé se označují jako pomalí
metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus pantoprazolu pravděpodobně katalyzován především
CYP3A4. Po podání jednorázové dávky 40 mg pantoprazolu byla průměrná plocha pod křivkou
plazmatické koncentrace v čase (AUC) přibližně 6krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců
s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Průměrné vrcholové plazmatické koncentrace
byly zvýšeny asi o 60 %. Tato zjištění nemají vliv na dávkování pantoprazolu.

Pediatrická populace
Po podání jednotlivých i.v. dávek pantoprazolu 0,8 nebo 1,6 mg/kg dětem ve věku 2–16 let nebyly
pozorovány významné souvislosti mezi clearance pantoprazolu a věkem nebo tělesnou hmotností.
AUC a distribuční objem byly v souladu s hodnotami pro dospělé.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity
po opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Ve dvouleté studii kancerogenity prováděné na potkanech byla nalezena neuroendokrinní
neoplazmata. Navíc byly v předžaludku potkanů nalezeny šupinaté papilomatózní buňky.
Mechanismus vedoucí ke zformování gastrických nádorů substituovanými benzimidazoly byl pečlivě
zkoumán a dovoluje vyvodit závěr, že se jedná o sekundární reakci na výrazně zvýšenou sérovou
hladinu gastrinu vyskytující se u potkanů během dlouhodobé léčby. Během dvouleté studie u potkanů
a myší samičího pohlaví byla pozorována zvýšená četnost jaterních tumorů, jež pravděpodobně
vznikly v důsledku vysokého metabolismu pantoprazolu v játrech.

Ve skupině potkanů léčených nejvyššími dávkami (200 mg/kg) byl pozorován mírně zvýšený výskyt

neoplastických změn štítné žlázy. Výskyt těchto nádorů je spojen se změnami v rozkladu tyroxinu
v játrech potkanů způsobenými pantoprazolem. Vzhledem k nízké dávce užívané k léčbě u lidí se
nežádoucí účinky na štítnou žlázu nepředpokládají.

V peri- a postnatální reprodukční studii u potkanů hodnotící vývoj kostí byly pozorovány příznaky
toxicity u potomstva (mortalita, nižší průměrná tělesná hmotnost, nižší průměrný přírůstek tělesné
hmotnosti a snížený růst kostí) při expozicích (Cmax) odpovídajících přibližně dvojnásobku klinických
expozic u lidí. Ke konci fáze zotavení byly parametry kostí napříč skupinami podobné a také vývoj
tělesné hmotnosti po období zotavení bez podávání přípravku směřoval k reverzibilitě. Zvýšená
mortalita byla hlášena pouze u potkaních mláďat v období před odstavením (do stáří 21 dnů), což
podle odhadů odpovídá kojencům do věku 2 let. Význam tohoto zjištění pro pediatrickou populaci je
nejasný. V předchozí peri- a postnatální studii u potkanů s mírně nižšími dávkami nebyly zjištěny
žádné nežádoucí účinky při dávce 3 mg/kg ve srovnání s nízkou dávkou 5 mg/kg v této studii.

Výzkumy neodhalily výskyt poruch fertility nebo teratogenní účinek.

Přechod přes placentu byl zkoumán u potkanů a bylo zjištěno jeho zvyšování v pokročilém stádiu
březosti. V důsledku toho je koncentrace pantoprazolu u plodu zvýšena krátce před porodem.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mannitol
Dihydrát natrium-citrátu
Hydroxid sodný (k úpravě pH)

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

V původním obalu 3 roky

Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci nebo rekonstituci a naředění byla prokázána po dobu
12 hodin při teplotě 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě.

Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou
v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek
chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě
6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

15 ml injekční lahvička z bezbarvého skla typu I, těsně uzavřená šedou chlorbutylovou zátkou
a hliníkovým flip-off uzávěrem s obsahem 40 mg prášku pro injekční roztok.


Velikosti balení: 1, 5, 10 a 20 injekčních lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Injekční roztok pro intravenózní podání se připraví přidáním 10 ml fyziologického roztoku chloridu
sodného 9 mg/ml (0,9%) do lahvičky obsahující lyofilizovaný prášek. Připravený roztok má být čirý
a bezbarvý. Tento roztok může být podán přímo nebo po smísení se 100 ml fyziologického roztoku
chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo 100 ml roztoku glukosy 50 mg/ml (5%). Pro ředění má být
použita nádoba ze skla nebo plastu.

Přípravek Nolpaza 40 mg prášek pro injekční roztok, nesmí být připraven nebo mísen s jinými než
výše zmíněnými rozpouštědly.

Tento léčivý přípravek má být podáván intravenózně po dobu 2–15 minut.

Obsah lahvičky je určen pouze pro jednorázové použití. Jakékoli zbytky přípravku v lahvičce nebo
přípravek, u něhož došlo k vizuálním změnám (např. zakalení nebo vysrážení) musí být zlikvidován
v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Reg. č.: 09/496/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 26. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

7. 4.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).