Vermox

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Vermox 100 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje mebendazolum 100 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje oranžovou žluť.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
Tablety barvy slabě oranžové, kulaté, ploché, se zkosenými hranami, s nápisem Me/100 na jedné
straně a JANSSEN na druhé straně.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Vermox je určen k léčbě gastrointestinální infestace jedním nebo několika ze jmenovaných střevních
parazitů: Enterobius vermicularis (roup dětský); Trichuris trichiura (tenkohlavec bičíkový); Ascaris
lumbricoides (škrkavka dětská); Ancylostoma duodenale, Necator americanus (měchovci);
Strongyloides stercoralis (hádě střevní); Taenia spp. (tasemnice).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající

Enterobióza
tableta jako jednorázová dávka.

Vzhledem k velmi častým reinfekcím parazitem Enterobius vermicularis lze po 2 až 4 týdnech
doporučit podání další tablety.

Askariáza, trichuriáza, infekce způsobené měchovci a smíšené infestace
2x denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě následující dny.

Teniáza a strongyloidiáza
Třebaže byly dosaženy dobré výsledky s nižším dávkováním, doporučená dávka vedoucí
k úplnému vyléčení je 2x denně 2 tablety tři po sobě jdoucí dny. I při tomto vyšším dávkování jsou
nežádoucí účinky vzácné.

Zvláštní populace

Pediatrická populace
Děti mladší 2 let
Přípravek Vermox nebyl extenzivně studován u dětí mladších 2 let. V současnosti dostupné údaje jsou
uvedeny v bodech 4.4, 4.8 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně
dávkování. Z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti se přípravek Vermox nemá používat u dětí
mladších než 1 rok (viz body 4.4, 4.8 a 5.2).

Enterobióza
tableta jako jednorázová dávka.

Vzhledem k velmi častým reinfekcím parazitem Enterobius vermicularis lze po 2 až 4 týdnech
doporučit podání další tablety.

Askariáza, trichuriáza, infekce způsobené měchovci a smíšené infestace
2x denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě následující dny.

Teniáza a strongyloidiáza
Pediatrická populace / děti a dospívající (≥ 2 až 16 let)
Údaje o účinnosti a bezpečnosti u dětí a dospívajících ve věku ≥ 2 roky až 16 let jsou omezené.
Mebendazol se má používat pouze v případě, že neexistuje žádná terapeutická alternativa.
x denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě jdoucí dny.

Způsob podání

Léčba nevyžaduje žádný zvláštní režim, dietu nebo užití laxativ.
Tablety lze žvýkat nebo polykat celé. Před podáním malému dítěti tabletu rozdrťte. Po dobu užívání
tohoto léku je třeba vždy na dítě dohlížet.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Výsledky kontrolované studie zaměřené na vyvolání Stevens-Johnsonova syndromu/toxické
epidermální nekrolýzy (SJS/TEN) svědčí o možné souvislosti mezi SJS/TEN a současném užívání
mebendazolu a metronidazolu. Další data svědčící o vzájemných lékových interakcích nejsou k
dispozici. Z tohoto důvodu nemají být mebendazol a metronidazol užívány současně.

Tablety nejsou určené pro nejnižší věkovou kategorii, ale v indikovaných případech je možné tuto
lékovou formu podávat dle zvážení ordinujícího lékaře a individuální tolerance pacienta.

U dětí, včetně kojenců mladších 1 roku, byly v poregistračním sledování velmi zřídka hlášeny křeče
(viz bod 4.8). Přípravek Vermox nebyl extenzivně studován u dětí mladších 2 let. Proto se má
přípravek Vermox používat u dětí ve věku 1 až 2 roky, pouze pokud potenciální přínos převáží
potenciální riziko. Z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti se nemá přípravek Vermox používat u
dětí mladších 1 roku.

Tento léčivý přípravek obsahuje barvivo oranžovou žluť, která může způsobit alergické reakce.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při současné léčbě cimetidinem může dojít k inhibici metabolismu mebendazolu v játrech
a výslednému zvýšení plazmatických koncentrací, zejména při dlouhodobé léčbě.
V tomto případě je doporučeno sledování plazmatických koncentrací a korekce dávky.

Mebendazol a metronidazol nemají být užívány současně (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Mebendazol vykazuje embryotoxické a teratogenní účinky po jednorázové perorální dávce
u laboratorních potkanů a myší. Škodlivé účinky na reprodukci u dalších testovaných živočišných
druhů nebyly pozorovány (viz bod 5.3).
Při předepisování přípravku Vermox během těhotenství, zejména v prvním trimestru,
je zapotřebí posoudit možná rizika proti očekávanému terapeutickému prospěchu.

Kojení
Omezené údaje z hlášených případů ukazují, že po perorálním podání je malé množství mebendazolu
vylučováno do mateřského mléka. Proto je při podávání mebendazolu během kojení zapotřebí zvýšené
opatrnosti.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vermox nemá žádný vliv nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V tomto bodě jsou uvedeny nahlášené nežádoucí reakce. Nežádoucí reakce jsou nežádoucí účinky,
které jsou považovány za doprovodné během užívání přípravku Vermox založené na komplexním
stanovení dostupných informací o nežádoucích účincích. Případná souvislost s přípravkem Vermox
nemůže být spolehlivě stanovena v jednotlivých případech. Jelikož jsou klinické studie prováděny za
obecně proměnných podmínek, pozorované nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem,
nemohou být přímo srovnávány s poměry klinických studií s jiným přípravkem a nemohou odrážet
poměry pozorované v klinické praxi.

Údaje z klinických studií

Bezpečnost přípravku Vermox byla hodnocena v 39 klinických studiích u 6276 subjektů, kteří byli
léčeni pro jednotlivou nebo smíšenou parazitární infestaci gastrointestinálního traktu. V těchto klinických studiích nebyly pozorovány u ≥1% léčených subjektů nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky
u <1 % subjektů léčených přípravkem Vermox jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka Nežádoucí účinky hlášené u <1% subjektů léčených přípravkem Vermox v 39 klinických studiích
Třída orgánových systémů
Nežádoucí účinek
Gastrointestinální poruchy
Abdominální diskomfort
Průjem
Nadýmání
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vyrážka

Zkušenosti z postmarketingového období
Kromě nežádoucích účinků hlášených během předregistračních klinických studií uvedených výše, jsou
nežádoucí účinky získané z postmarketingového období uvedeny v tabulce 2.
Četnosti jsou stanoveny podle následující konvence:

Velmi časté ≥ Časté ≥1/100 až
V tabulce 2 jsou nežádoucí účinky uvedeny dle frekvence založené na poměru ze spontánních hlášení,
pokud je známo.

Tabulka 2: nežádoucí účinky zjištěné z postmarketingových zkušeností s přípravkem Vermox dle
frekvence z klinických nebo epidemiologických studií
Třídy orgánových systémů
Kategorie Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné Agranulocytóza* Neutropenie
Poruchy imunitního systému
Vzácné Reakce hypersenzitivity zahrnující anafylaktické reakce a anafylaktoidní reakce
Poruchy nervového systému
Vzácné Křeče, závratě
Gastrointestinální poruchy
Časté
Méně časté
Bolest břicha
Břišní diskomfort, průjem, nadýmání, nauzea,
zvracení
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné Hepatitida, abnormální hodnoty jaterních testů
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné
Vyrážka, toxická epidermální nekrolýza,
Stevens-Johnsonův syndrom, exantém,
angioedém, kopřivka, alopecie
Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné Glomerulonefritida*
* Pozorované u vyšších dávek a prodlouženého podávání

Hlášení nežádoucích účinků
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U pacientů dlouhodobě léčených dávkami podstatně vyššími než doporučenými byly hlášeny
následující nežádoucí účinky: alopecie, reverzibilní poruchy jaterních funkcí, hepatitida,
agranulocytóza, neutropenie a glomerulonefritida. Kromě glomerulonefritidy a agranulocytózy byly
tyto účinky hlášené také u pacientů léčených mebendazolem při standardním dávkování (viz bod 4.8).

Příznaky
V případě náhodného předávkování se mohou objevit abdominální křeče, nauzea, zvracení a průjem.

Léčba
Specifické antidotum neexistuje. V případě potřeby lze rovněž podávat aktivní uhlí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antihelmintika, antinematodika, benzimidazolové deriváty
ATC kód: P02CA
Mechanismus účinku
V indikacích působí mebendazol lokálně do buněčné dutiny střeva interferencí s buněčným tubulinem
ve střevě nematodů. Mebendazol se specificky váže na tubulin, což způsobuje ultrastrukturální
degenerativní změny ve střevě. Výsledkem je narušení utilizace glukózy a zažívacích funkcí nematod
do té míry, že dochází k autolytickým pochodům.

Účinnost přípravku Vermox při léčbě cysticerkózy není prokázána.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Vzhledem k neúplné absorpci a extenzivnímu (first pass effect) metabolismu dosahuje systémové
cirkulace <10 % perorálně podané dávky. Většina perorálně podané dávky zůstává
v gastrointestinálním traktu.
Nejvyšších plazmatických koncentrací je obvykle dosaženo za 2 až 4 hodiny po podání. Užívání spolu
s velmi tučnými jídly vede k mírnému zvýšení biologické dostupnosti mebendazolu, ale neočekává se,
že celkový vliv potravy na množství látky zbývající v gastrointestinálním traktu je klinicky podstatný.

Distribuce
Vazebnost mebendazolu na plazmatické bílkoviny činí 90 - 95 %. Distribuční objem činí 1 až 2 l/kg,
což znamená, že mebendazol penetruje do oblastí mimocévního prostoru.
Je to doloženo údaji pacientů s dlouhodobou léčbou mebendazolem (např. 40 mg/kg/den 3-21 měsíců),
kdy byly zjištěny hladiny léčiva v tkáni.

Metabolismus
Perorálně podaný mebendazol je extenzivně metabolizován zejména v játrech.
Plazmatické koncentrace hlavních metabolitů (hydrolyzovaných a redukovaných forem mebendazolu)
jsou značně vyšší než koncentrace mebendazolu.
Narušené jaterní funkce, narušený metabolismus nebo narušená biliární eliminace mohou vést
k vyšším plazmatickým hladinám mebendazolu.

Eliminace
Mebendazol, konjugované formy mebendazolu a jejich metabolity podléhají stejnému stupni
enterohepatální recirkulace a jsou vylučovány do moči a žluči. Po perorálním podání se eliminační
poločas u většiny pacientů pohybuje mezi 3 až 6 hodinami.

Farmakokinetika v rovnovážném stavu
Při dlouhodobém podávání (např. 40 mg/kg/den po 3 - 21 měsíců) se zvyšují plazmatické koncentrace
mebendazolu a jeho hlavních metabolitů, což má za následek přibližně 3x vyšší hodnoty
v rovnovážném stavu ve srovnání s jednorázovým dávkováním.

Pediatrická populace:
U dětí a dospívajících ve věku 1 rok až 16 let jsou k dispozici pouze omezené údaje o koncentracích
mebendazolu v plazmě. Tyto údaje nenaznačují podstatně vyšší systémovou expozici mebendazolu u
subjektů ve věku 3 až 16 let v porovnání s dospělými. U subjektů ve věku 1 až < 3 roky je systémová
expozice vyšší než u dospělých, a to v důsledku vyšší dávky v mg/kg v porovnání s dospělými.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Hodnocení toxicity po jednorázovém podání u různých živočišných druhů prokázalo dobrou toleranci
a široké bezpečnostní rozmezí mebendazolu. Toxicita po opakovaném perorálním podání, chronická
toxicita u laboratorních potkanů v toxických dávkách 40 mg/kg a vyšších prokázala narušení
hmotnosti jater s mírným centrilobulárním otokem a hepatocelulární vakuolizací, a narušení
testikulární hmotnosti s tubulární degenerací, deskvamaci a výraznou inhibici spermatogenní aktivity.

Karcinogenita a mutagenita
Karcinogenní účinky u myší nebo laboratorních potkanů nebyly prokázány. Ve studiích genové
mutagenní aktivity in vitro nebyla prokázána mutagenita. V testech in vivo nebylo prokázáno
poškození chromozomální struktury.
Výsledky mikronukleárního testu neprokázaly účinky na fertilitu u savčích tělových buněk ve vyšších
a prahových plazmatických koncentracích 115 ng/ml.

Reprodukční toxicita
V maternálně toxických jednorázových dávkách byla zjištěna embryotoxická a teratogenní aktivita u
březích laboratorních potkanů při jednorázovém dávkování 10 mg/kg a vyšším. Teratogenní a
fetotoxické účinky byly také pozorovány u myší v maternálně toxických dávkách 10 mg/kg
(60 mg/m2) a vyšších. Škodlivé účinky na reprodukci u dalších testovaných živočišných druhů nebyly
pozorovány.

Fertilita
U samců potkanů nebyla po 60 dnů ovlivněna fertilita při dávkách až 40 mg/kg (240 mg/m2). Při
podávání samicím potkanů až do 10 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 14 dnů před březostí a během
těhotenství nebyly pozorovány žádné signifikantní účinky na plod a mláďata. Nicméně pokud
dostávaly samice potkanů dávku 40 mg/kg (240 mg/m2), bylo pozorováno snížení výskytu březostí.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulóza, sodná sůl karboxymethylškrobu, mastek, kukuřičný škrob, dihydrát sodné
soli sacharinu, magnesium-stearát, hydrogenovaný bavlníkový olej, pomerančové aroma, koloidní
bezvodý oxid křemičitý, natrium-lauryl-sulfát, oranžová žluť (E122).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Al/PVC blistr, krabička
6 tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Janssen-Cilag s.r.o.
Walterovo náměstí 158 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

10/073/92-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace přípravku: 22.9.1993
Datum posledního prodloužení přípravku: 21.8.

10. DATUM REVIZE TEXTU

23. 4.