Indapamid pmcs

sp.zn. sukls


SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Indapamid PMCS 2,5 mg tablety
Indapamid PMCS 1,25 mg tablety
Indapamid PMCS 0,625 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Indapamid PMCS 2,5 mg tablety: jedna tableta obsahuje indapamidum 2,5 mg.
Indapamid PMCS 1,25 mg tablety: jedna tableta obsahuje indapamidum 1,25 mg.
Indapamid PMCS 0,625 mg tablety: jedna tableta obsahuje indapamidum 0,625 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:
Indapamid PMCS 2,5 mg tablety: jedna tableta obsahuje monohydrát laktózy 92,2 mg.
Indapamid PMCS 1,25 mg tablety: jedna tableta obsahuje monohydrát laktózy 93,45 mg.
Indapamid PMCS 0,625 mg tablety: jedna tableta obsahuje monohydrát laktózy 89,48 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta
Indapamid PMCS 2,5 mg tablety: světle oranžové kulaté tablety o průměru 8 mm s dělicím křížem.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. (Tabletu lze půlit na 2 stejné dávky nebo čtvrtit na 4 stejné dávky.)
Indapamid PMCS 1,25 mg tablety: růžové kulaté ploché tablety o průměru 7 mm.
Indapamid PMCS 0,625 mg tablety: žluté kulaté ploché tablety o průměru 7 mm.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Esenciální hypertenze u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Obvyklá denní dávka indapamidu je 2,5 mg užitá nejlépe ráno.
Denní dávka vyšší než 2,5 mg se nedoporučuje. Při podání vyšší dávky se nezvyšuje antihypertenzní
účinek indapamidu, ale zvyšuje se účinek saluretický. Z tohoto důvodu při malé účinnosti léčby je lepší
přidat další antihypertenzivum a dávku indapamidu nezvyšovat. V kombinaci s indapamidem lze
podávat beta-blokátory, ACE inhibitory, methyldopu, klonidin nebo jiné adrenergní blokátory.
Kombinace indapamidu s diuretiky se nedoporučuje, protože může dojít k hypokalemii. V kombinaci
se obvykle podávají nižší dávky indapamidu (0,625 mg, 1,25 mg).

Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.3 a 4.4)
Při těžké poruše funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min) je indapamid kontraindikován.
Thiazidy a podobná diuretika jsou plně účinné pouze za předpokladu, že renální funkce je normální nebo
minimálně poškozená.

Pacienti s poruchou funkce jater (viz bod 4.3 a 4.4)
Při těžké poruše funkce jater je indapamid kontraindikován.

Starší pacienti (viz bod 4.4)
U starších pacientů musí být plazmatický kreatinin posuzován ve vztahu k věku, tělesné hmotnosti a
pohlaví. Starší pacienti mohou být léčeni indapamidem jen v případě, že jejich renální funkce je
normální nebo minimálně poškozená.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Indapamid PMCS u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena.
Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se užívají před jídlem, s jídlem nebo po jídle, nejlépe ráno a zapíjejí se vodou.

4.3 Kontraindikace

- hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1,
- těžká porucha funkce jater nebo jaterní encefalopatie,
- těžká porucha funkce ledvin,
- hypokalemie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Jaterní encefalopatie
Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika způsobit jaterní encefalopatii, zejména v případě
elektrolytové nerovnováhy. V takovém případě je nutno podávání diuretik okamžitě zastavit.

Fotosenzitivita
Byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí při podání thiazidů a diuretik podobných thiazidům (viz
bod 4.8). Jestliže se během léčby objeví fotosenzitivní reakce, je doporučeno léčbu přerušit. Jestliže je
opětovné podávání diuretik považováno za nezbytné, je doporučeno chránit místa vystavená slunci nebo
umělému UVA záření.

Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální
efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky
zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po
zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární
léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu,
je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního
glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.

Vodní a elektrolytová rovnováha
- Plazmatická hladina sodíku
Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech
kontrolovat. Každá diuretická léčba může být doprovázena hyponatremií, někdy s velmi vážnými
následky, přičemž pokles hladiny sodíku může být zpočátku zcela asymptomatický. Proto je nutné
pravidelné sledování, které musí být častější u starších pacientů a pacientů s cirhózou (viz bod 4.8 a
4.9).

- Plazmatická hladina draslíku
Deplece draslíku s hypokalemií představuje hlavní riziko podávání thiazidových a podobných diuretik.
Případnému vzniku hypokalemie (<3,4 mmol/l) je třeba zabránit zejména u některých vysoce rizikových
skupin pacientů, tj. u starších pacientů, podvyživených pacientů a/nebo nemocných osob, užívajících
řadu dalších léků současně, dále u cirhotiků s otoky a ascitem, u pacientů s onemocněním koronárních
tepen a u pacientů se srdečním selháním, neboť hypokalemie zvyšuje toxické účinky digitalisových
glykosidů na srdce a riziko vzniku arytmií.
Ohroženy jsou i osoby s dlouhým QT intervalem, bez ohledu na jeho vrozený nebo iatrogenní původ.
Hypokalemie, tak jako bradykardie, pak představují faktor predisponující ke vzniku těžkých arytmií,
zvláště smrtelně nebezpečných torsades de pointes.
U všech výše uvedených případů je potřeba provádět častější kontroly hladin draslíku v plazmě. První
vyšetření kalemie je nutné provést v prvním týdnu po zahájení léčby. Při zjištění hypokalemie je nutno
začít provádět příslušná opatření. Hypokalémie zjištěná v souvislosti s nízkou koncentrací hořčíku v
séru může být na léčbu neodpovídající, pokud není korigován sérový hořčík.

- Plazmatická hladina hořčíku
Bylo prokázáno, že thiazidy a podobná diuretika včetně indapamidu zvyšují vylučování hořčíku močí,
což může mít za následek hypomagnezémii (viz body 4.5 a 4.8).

- Plazmatická hladina vápníku
Thiazidová a podobná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí, čímž mohou způsobit mírné
a přechodné zvýšení hladin vápníku v plazmě. Skutečná hyperkalcemie může být výsledkem dříve
nerozpoznané hyperparatyreózy. V takovém případě je nutno léčbu přerušit až do vyšetření funkce
příštítných tělísek.

Hladina glukózy v krvi
Pravidelné sledování hladiny glukózy v krvi je důležité u diabetiků, zvláště u nemocných s hypokalemií.

Hladina kyseliny močové
U nemocných se zvýšenou hladinou kyseliny močové hrozí záchvat dny.

Renální funkce a diuretika
Thiazidová a podobná diuretika jsou plně účinná pouze při normální nebo minimálně snížené funkci
ledvin (hladina kreatininu v plazmě pod 25 mg/l, tj. 220 mikromol/l u dospělých osob). U starších
pacientů musí být plazmatický kreatinin posuzován ve vztahu k věku, tělesné hmotnosti a pohlaví.
Hypovolemie na podkladě ztráty vody a sodíku, navozená léčbou diuretikem, snižuje glomerulární
filtraci s možným zvýšením hladiny močoviny a kreatininu v plazmě.
Pro jedince s normální funkcí ledvin nemá tato přechodná funkční renální nedostatečnost žádné
důsledky, může však dále zhoršit renální nedostatečnost již existující.

Sportovci
Indapamid může vyvolat pozitivitu dopingových testů.

Pomocné látky
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které nejsou doporučeny:
Lithium
Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, jako například při neslané dietě (snížené
vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně sledovat plazmatické
hladiny lithia a provádět příslušné úpravy dávky.

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost:
Léky vyvolávající torsades de pointes
• antiarytmika třídy Ia (chinidin, dihydrochinidin, disopyramid),
• antiarytmika třídy III (amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid),
• některá antipsychotika:
- fenothiaziny (chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin),
- benzamidy (amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid),
- butyrofenony (droperidol, haloperidol),
• jiné léky: bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin,
sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v.

Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsades de pointes (rizikový faktor je hypokalemie).
Je třeba monitorovat hypokalemii a v případě potřeby ji korigovat před použitím této kombinace. Je
třeba monitorovat klinický stav, plazmatické elektrolyty a EKG.
Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsades de pointes při hypokalemii.

Nesteroidní antiflogistika (systémová) včetně selektivních inhibitorů COX-2, vysoké dávky
kyseliny salicylové ( 3g/den)
Možné snížení antihypertenzního účinku indapamidu.
Riziko akutního renálního selhání u dehydratovaných pacientů (snížení glomerulární filtrace). Je třeba
zavodnit pacienta a sledovat renální funkci při zahájení léčby.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE)
Riziko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem
angiotenzin konverujícího enzymu při současné depleci sodíku (zvláště u pacientů se stenózou renální
arterie).
Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno:
• buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby začít
znovu podávat diuretikum navozující hypokalemii,
• nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně.
Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE, případně po
snížení dávky současně podávaného diuretika vedoucího k hypokalemii.
V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce
(plazmatické hladiny kreatininu).

Jiné látky způsobující hypokalemii: amfotericin B (i.v.), glukokortikoidy a mineralokortikoidy
(systémové), tetrakosaktid, stimulující (dráždivá) laxativa
Zvýšené riziko hypokalemie (účinek se sčítá).
Je třeba sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby korigovat, zvláště v případě současné
léčby srdečním glykosidem (digoxin). Používejte nestimulující laxativa.

Baklofen
Zvýšený antihypertenzní účinek.
Je třeba zavodnit pacienta a sledovat renální funkce na začátku léčby.

Srdeční glykosidy (digoxin)
Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu.
V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby
přehodnotit léčbu.

Kombinace vyžadující zvláštní péči:
Alopurinol
Současné podávání s indapamidem může zvýšit hypersenzitivní reakce na alopurinol.

Kombinace, jež je nutno vzít v úvahu:
Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren)
Tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo
hyperkalemie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Sledovat plazmatické hladiny
draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu.

Metformin
Zvýšené riziko laktátové acidózy po podání metforminu, navozené možným renálním selháním
v souvislosti s podáváním diuretik (nejčastěji kličkových). Nedoporučuje se podávat metformin, pokud
plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mol/l) u žen.

Jodované kontrastní látky
Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání, zvláště pokud
se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek.
Je třeba opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin.

Imipraminová antidepresiva, neuroleptika
Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá).

Vápník (soli)
Riziko hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí.

Cyklosporin, takrolimus
Riziko zvýšených plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu, a to
dokonce i bez deplece vody/sodíku.

Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémový)
Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání indapamidu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství)
nebo nejsou k dispozici. Dlouhodobá expozice thiazidu během třetího trimestru těhotenství může snížit
plazmatický objem u matky stejně jako uteroplacentární průtok krve, což může způsobit fetoplacentární
ischemii a retardaci růstu plodu.
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).
Podávání indapamidu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení
Informace o vylučování indapamidu/metabolitů do lidského mateřského mléka nejsou dostupné.
Indapamid je příbuzný thiazidovým diuretikům, která při podávání velmi vysokých dávek mohou
snižovat nebo dokonce potlačovat laktaci. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné údaje o používání
indapamidu během kojení, nemá být během kojení podáván.

Fertilita
Studie reprodukční toxicity neprokázaly žádný vliv na fertilitu samic a samců potkanů (viz bod 5.3).
Neočekávají se žádné účinky na lidskou fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Indapamid PMCS neovlivňuje běžně pozornost. V individuálních případech, zvláště na začátku léčby
nebo v kombinaci s jinými antihypertenzivy, vzhledem ke snížení krevního tlaku, může způsobit snížení
pozornosti a tím i schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou hypokalemie, hypersenzitivní reakce (zejména
dermatologické) u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím a makulopapulární
vyrážky.

Přehled nežádoucích účinků
Při léčbě indapamidem byly pozorovány následující nežádoucí účinky, seřazené podle četnosti výskytu
za použití následující konvence: velmi časté (1/10); časté (1/100 až 1/10); méně časté (1/1000 až
1/100); vzácné (1/10000 až 1/1000); velmi vzácné (1/10000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: trombocytopenie, leukopenie, agranulocytóza, aplastická anemie, hemolytická anemie.

Poruchy metabolismu a výživy
Časté hypokalemie (viz bod 4.4)
Méně časté: hyponatremie
Vzácné hypochloremie, hypomagnezemie
Velmi vzácné: hyperkalcemie

Poruchy nervového systému
Vzácné: bolest hlavy, parestezie
Není známo: synkopa.

Poruchy oka
Není známo: myopie, rozmazané vidění, postižení zraku, choroidální efuze.

Poruchy ucha a labyrintu
Vzácné: vertigo.

Srdeční poruchy
Velmi vzácné: arytmie
Není známo: torsade de pointes (potenciálně fatální) (viz body 4.4 a 4.5).

Cévní poruchy
Velmi vzácně: hypotenze.

Gastrointestinální poruchy
Méně časté: zvracení
Vzácné: nauzea, obstipace, sucho v ústech
Velmi vzácné: pankreatitida.

Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: abnormální funkce jater
Není známo: možnost nástupu jaterní encefalopatie v případě poruchy funkce jater (viz bod 4.3 a 4.4),
hepatitida.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: hypersenzitivní reakce (zejména dermatologické), makulopapulózní vyrážky
Méně časté: purpura
Velmi vzácné: angioedém, kopřivka, toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom
Není známo: možné zhoršení již existujícího akutního diseminovaného lupus erythematodes,
fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4).

Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné: renální selhání.

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Méně časté: erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné: únava.

Vyšetření
Není známo: prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4 a 4.5), zvýšení hladiny glukózy v krvi,
zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, zvýšené hladiny jaterních enzymů.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Během fáze II a III studií porovnávajících 1,5 mg a 2,5 mg indapamidu ukázala analýza hladiny draslíku,
že účinek indapamidu je závislý na dávce:
- Indapamid 1,5 mg: Po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 10 % pacientů hladina draslíku <3,mmol/l a u 4 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku 0,mmol/l.
- Indapamid 2,5 mg: Po 4 až 6 týdnech léčby byla pozorována u 25 % pacientů hladina draslíku <3,mmol/l a u 10 % pacientů <3,2 mmol/l. Po 12 týdnech léčby byl průměrný pokles hladiny draslíku 0,mmol/l.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10;
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
Bylo zjištěno, že indapamid nemá toxické účinky až do dávky 40 mg. Známky akutní otravy se projevují
především jako poruchy rovnováhy vody/elektrolytů (hyponatremie, hypokalemie). Klinicky se může
vyskytnout nauzea, zvracení, hypotenze, křeče, vertigo, ospalost, zmatenost, polyurie nebo oligurie,
případně až anurie (v důsledku hypovolemie).

Léčba
K počátečním opatřením patří rychlé vyloučení požité látky (látek) výplachem žaludku, případně
podáním živočišného uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody a elektrolytů ve specializovaném
zdravotnickém zařízení.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diuretika; sulfonamidy, samotné ATC kód: C03BA
Mechanismus účinku
Indapamid je derivát sulfonamidů s indolovým kruhem, farmakologicky podobný thiazidovým
diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v dilučním segmentu kůry. Zvyšuje vylučování
sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vytvořené
moči a má antihypertenzní účinek.

Farmakodynamické účinky
Antihypertenzní účinek indapamidu se projevuje při dávkách, kdy diuretický účinek je mírné intenzity.
Antihypertenzní účinnost přetrvává i u funkčně anefrických hypertenzních pacientů.

Jako u ostatních diuretik vaskulární mechanismus účinku indapamidu zahrnuje:
- snížení kontraktility hladké cévní svaloviny ovlivněním transmembránové výměny iontů, zvláště
kalcia;
- vazodilataci zprostředkovanou stimulací syntézy prostaglandinu PGE2 a vazodilatátoru a
destičkového antiagregantu prostacyklinu PGI2.

Indapamid redukuje hypertrofii levé komory.

U hypertoniků bylo krátko-, středně- i dlouhodobým pozorováním zjištěno, že indapamid:
- neovlivňuje metabolismus lipidů (triglyceridů, LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu);
- neovlivňuje metabolismus cukrů, a to dokonce ani u diabetiků s hypertenzí.

Klinická účinnost a bezpečnost
U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje,
zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. V případě neúčinné léčby již nelze proto dávku dále
zvyšovat.
Současné podávání indapamidu s jinými antihypertenzivy (beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů,
inhibitory ACE) vede ke zlepšení kontroly hypertenze se zvýšeným procentem odpovědí oproti
monoterapii s indapamidem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Biologická dostupnost indapamidu je vysoká (93 %). Maximálních hladin v krvi se po podání dávky 2,mg dosahuje po 1 až 2 hodinách.

Distribuce
Více než 75 % indapamidu se váže na proteiny v plazmě.
Opakované podávání indapamidu zvyšuje ustálený stav plazmatické koncentrace v porovnání
s jednorázově podanou dávkou. Ustálený stav zůstává stabilní a nedochází ke kumulaci po opakovaném
podávání.

Biotransformace a eliminace
60–80 % podané dávky se vylučuje ledvinami. Indapamid se vylučuje převážně ve formě metabolitů,
% se vylučuje v nezměněné formě.
Poločas plazmatické eliminace je 14 až 24 hodin (průměr 18 hodin).

Pacienti s renální insuficiencí
Při renální nedostatečnosti se farmakokinetické parametry nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Vysoké dávky indapamidu podané perorálně různým živočišným druhům (40–8000násobek
terapeutické dávky) poukázaly na exacerbaci diuretických vlastností indapamidu. Hlavní příznaky
otravy ve studiích na akutní toxicitu s intravenózně nebo intraperitoneálně podaným indapamidem byly
ve vztahu k farmakologickému účinku indapamidu, tj. bradypnoe a periferní vazodilatace.
Indapamid byl testován na mutagenní a karcinogenní vlastnosti s negativním výsledkem.
Studie reprodukční toxicity neprokázaly embryotoxicitu a teratogenitu.
Fertilita nebyla poškozena ani u samců, ani u samic potkanů.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy
Granulovaný monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza
Granulovaná mikrokrystalická celulóza
Mastek
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Žlutý oxid železitý (Indapamid PMCS 2,5 mg, Indapamid PMCS 0,625 mg)
Červený oxid železitý (Indapamid PMCS 2,5 mg, Indapamid PMCS 1,25 mg)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Indapamid PMCS 2,5 mg: 4 roky
Indapamid PMCS 1,25 mg: 4 roky
Indapamid PMCS 0,625 mg: 2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Indapamid PMCS 2,5 mg a 1,25 mg:
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Indapamid PMCS 0,625 mg:
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Průhledný PVC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 30, 50, 60 nebo 100 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

PRO.MED.CS Praha a.s., Telčská 377/1, Michle, 140 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Indapamid PMCS 2,5 mg: 58/860/10-C
Indapamid PMCS 1,25 mg: 58/861/10-C
Indapamid PMCS 0,625 mg: 58/862/10-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3.11.Datum posledního prodloužení registrace: 16.9.

10. DATUM REVIZE TEXTU

27. 10.