Linezolid sandoz

Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Linezolid Sandoz 600 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje linezolidum 600 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílé až téměř bílé, bikonvexní, oválné potahované tablety o délce 18,8 mm, šířce 9,9 mm a tloušťce 6,4 mm
s vyraženým „LZ600“ na jedné straně, hladké na druhé straně.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Nozokomiální pneumonie
- Komunitní pneumonie

Přípravek Linezolid Sandoz je indikován k léčbě komunitní pneumonie a nozokomiální pneumonie, které
jsou vyvolané grampozitivními bakteriemi se známou nebo předpokládanou citlivostí na léčivou látku. Při
určování vhodnosti léčby přípravkem je nutné zvážit výsledky mikrobiologických testů nebo informace o
prevalenci rezistence k antibakteriálním látkám u grampozitivních bakterií (příslušné organismy viz bod 5.1).

Linezolid nepůsobí proti infekcím vyvolaným gramnegativními patogeny. Pokud jsou gramnegativní
patogeny prokázány nebo předpokládány, musí být současně zahájena specifická léčba proti gramnegativním
organismům.

- Komplikované infekce kůže a měkkých tkání (viz bod 4.4)

Přípravek Linezolid Sandoz je indikován k léčbě komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání pouze
v případě, že bylo mikrobiologickými testy prokázáno, že infekce je způsobena grampozitivními bakteriemi s
citlivostí na přípravek.

Linezolid nepůsobí proti infekcím vyvolaným gramnegativními patogeny. Linezolid má být podán
pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou souběžnou infekcí
gramnegativními organismy pouze tehdy, pokud není dostupná alternativní možnost léčby (viz bod 4.4). Za
těchto okolností musí být současně zahájena léčba proti gramnegativním organismům.

Léčba linezolidem má být zahájena pouze v nemocnici a po konzultaci s příslušným odborníkem, jako je
mikrobiolog nebo infektolog.

Je třeba dbát oficiálních pokynů pro správné používání antibakteriálních látek.




4.2 Dávkování a způsob podání

Linezolid jako infuzní roztok, potahované tablety či perorální suspenze může být použit jako iniciální
terapie. Pacienti, jejichž léčba byla zahájena parenterální formou, mohou být převedeni na některou
z perorálních forem, jakmile je to klinicky indikováno. V takových případech není nutné měnit dávku,
protože perorálně podaný linezolid má téměř 100% biologickou dostupnost.

Dávkování
Doporučené dávkování a délka léčby u dospělých
Délka léčby závisí na patogenu, místě infekce a její závažnosti a na odpovědi pacienta na léčbu.

Následující doporučení odpovídají době trvání léčby použité v klinických studiích. U některých typů infekcí
mohou být vhodné kratší léčebné režimy, ty však nebyly v klinických studiích hodnoceny.

Maximální doba léčby je 28 dní. Bezpečnost a účinnost linezolidu pro dobu podávání delší než 28 dnů
nebyla stanovena (viz bod 4.4).

U infekcí se současnou bakteriemií není nutné zvýšení doporučené dávky nebo prodloužení doby trvání
léčby.

Infekce Dávkování Délka léčby
Nozokomiální pneumonie 600 mg dvakrát denně
10-14 dnů Komunitní pneumonie Komplikované infekce kůže a
měkkých tkání 600 mg dvakrát denně

Pediatrická populace
K dispozici nejsou dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti linezolidu u dětí a dospívajících (< 18 let)
umožňující stanovení doporučeného dávkování (viz body 5.1 a 5.2). Dokud nebudou tyto údaje k dispozici,
používání linezolidu u této věkové skupiny se nedoporučuje.

Starší pacienti
Není nutná úprava dávkování.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2).

Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (tj. clearance kreatininu (CLCR < 30 ml/min):
Není nutná úprava dávkování. Vzhledem k neznámému klinickému významu vyšších expozic (až
desetinásobek) dvěma primárním metabolitům linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být
linezolid používán u těchto pacientů se zvláštní opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos
převýší teoretické riziko.

Protože se přibližně 30 % dávky linezolidu odstraní během 3 hodin hemodialýzy, linezolid má být podáván
dialyzovaným pacientům až po dialýze. Primární metabolity linezolidu jsou do jisté míry hemodialýzou
odstraňovány, ale jejich koncentrace po dialýze je stále ještě zřetelně vyšší než jejich koncentrace u pacientů
s normální funkcí ledvin nebo mírnou či středně těžkou poruchou funkce ledvin.
Proto má být linezolid používán u dialyzovaných pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se zvláštní
opatrností a pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko.
V současnosti nejsou zkušenosti s podáváním linezolidu pacientům, kteří se podrobují kontinuální
ambulantní peritoneální dialýze (CAPD) nebo alternativní léčbě renálního selhání (jiné než hemodialýza).

Pacienti s poruchou funkce jater
Není nutná úprava dávkování. Klinické údaje jsou však omezené, proto se použití u těchto pacientů
doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.4 a 5.2).


Způsob podání
Doporučená dávka linezolidu má být podána perorálně dvakrát denně.

Cesta podání
Perorální podání.
Potahované tablety mohou být užívány s jídlem nebo mezi jídly.
Potahované tablety se polykají celé s přiměřeným množstvím vody.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Linezolid nemá být podáván pacientům, kteří užívají přípravky inhibující monoaminooxidázu A nebo B
(např. fenelzin, isokarboxazid, selegilin, moklobemid) nebo dva týdny po užití takových přípravků.

Pokud není k dispozici zařízení pro pečlivé sledování pacienta a monitorování krevního tlaku, linezolid nemá
být podáván pacientům s následujícími klinickými diagnózami nebo při současné medikaci níže uvedenými
přípravky:

- Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, feochromocytomem, karcinoidem, tyreotoxikózou, bipolární
depresí, schizoafektivní poruchou a stavy akutní zmatenosti.

- Pacienti užívající některý z následujících léků: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (viz bod
4.4), tricyklická antidepresiva, agonisty serotoninových 5-HT1 receptorů (triptany), přímo a nepřímo
působící sympatomimetika (včetně adrenergních bronchodilatancií, pseudoefedrinu a
fenylpropanolaminu), vazopresiva (např. epinefrin, norepinefrin), dopaminergní látky (např.
dopamin, dobutamin), pethidin nebo buspiron.

Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského
mléka, proto má být kojení před zahájením léčby a během ní přerušeno (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese
U pacientů, kteří dostávali linezolid, byla pozorována myelosuprese (včetně anemie, leukopenie,
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly po
vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Riziko výskytu těchto účinků zřejmě souvisí s délkou léčby.
Starší pacienti léčení linezolidem mohou mít vyšší riziko rozvoje krevních dyskrazií v porovnání s mladšími
pacienty. Trombocytopenie se může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin,
bez ohledu na to, jestli jsou na dialýze či nikoli. Proto se doporučuje pečlivé monitorování krevního obrazu u
pacientů, kteří: již mají anemii, granulocytopenii nebo trombocytopenii; užívají současně léky, které mohou
snižovat hladinu hemoglobinu, zhoršovat krevní obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství či funkci
trombocytů; mají těžkou poruchou funkce ledvin; jsou léčeni déle než 10-14 dní. Těmto pacientům má být
linezolid podáván pouze tehdy, pokud je možné pečlivé monitorování hladin hemoglobinu, krevního obrazu
a počtu trombocytů.

Pokud se během léčby linezolidem objeví významná myelosuprese, léčba má být přerušena, pokud není její
pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je třeba nepřetržitě kontrolovat krevní
obraz a nasadit vhodné léčebné postupy.

U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje týdně provádět kontrolu krevního obrazu (včetně
hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního počtu leukocytů) bez ohledu na krevní obraz
při zahájení léčby.

Ve studiích podávání ze soucitu byl u pacientů užívajících linezolid po dobu delší než doporučených 28 dnů
hlášen zvýšený výskyt závažné anemie. Těmto pacientům bylo častěji zapotřebí podat krevní transfuzi.

Případy anemie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž hlášeny po uvedení léčivé látky na trh. Více případů
se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle než 28 dnů.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy sideroblastické anemie. Většina pacientů, u nichž byl znám čas jejího
nástupu, byla linezolidem léčena déle než 28 dnů. Většina pacientů se plně či částečně zotavila po vysazení
linezolidu, a to bez ohledu na to, jestli byla anemie léčena či nikoli.

Rozdíly v mortalitě v klinické studii u pacientů s krevními infekcemi vyvolanými grampozitivními
mikroorganismy souvisejícími s katetrem
V otevřené studii u pacientů léčených linezolidem se závažnými infekcemi spojenými s intravaskulárním
katetrem byla patrna zvýšená mortalita ve srovnání s vankomycinem/dikloxacilinem/oxacilinem [(21,5 %) vs. 58/363 (16,0 %)]. Hlavním faktorem ovlivňujícím poměr mortality byla výchozí grampozitivní
infekce. Poměr mortality byl obdobný u pacientů s infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy
(poměr šancí 0,96; 95% interval spolehlivosti: 0,58-1,59), avšak byl významně vyšší (p = 0,0162) ve skupině
léčené linezolidem u pacientů s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů bez iniciálně
prokázaného patogenu (poměr šancí 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38-4,46). Největší rozdíl byl
pozorován v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání hodnoceného léčiva. Během
studie byla ve skupině léčené linezolidem prokázána infekce vyvolaná gramnegativním patogenem u více
pacientů a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či polymikrobiální infekce. Z toho důvodu má
být linezolid podán pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou
současnou infekcí gramnegativními organismy pouze tehdy, pokud nejsou dostupné alternativní možnosti
léčby (viz bod 4.1). Za těchto okolností musí být současně zahájena léčba proti gramnegativním
organismům.

Průjem a kolitida související s antibiotiky
Pseudomembranózní kolitida byla hlášena v souvislosti s téměř všemi antibakteriálními látkami včetně
linezolidu. Proto je důležité myslet na tuto diagnózu u pacientů s průjmem, který vznikl po podání jakékoliv
antimikrobiální látky. V případě kolitidy prokazatelně způsobené antibiotiky nebo při podezření na ni může
být opodstatněné přerušení léčby linezolidem. Je třeba nasadit vhodná léčebná opatření.

Průjem související s antibiotiky a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní kolitidy a
průjmu vyvolaného Clostridium difficile, byly hlášeny v souvislosti s téměř všemi antibiotiky včetně
linezolidu, v rozsahu od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Proto je důležité myslet na tuto diagnózu u
pacientů se závažným průjmem, který vznikl během léčby linezolidem nebo po ní. V případě průjmu nebo
kolitidy související prokazatelně s antibiotiky, nebo při podezření na ně, má být přerušena probíhající léčba
antibakteriálními látkami včetně linezolidu a okamžitě zahájena vhodná léčebná opatření. Látky inhibující
střevní peristaltiku jsou v tomto případě kontraindikovány.

Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během užívání linezolidu
rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení, bolesti břicha,
nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky ošetřeni. Pokud se
vyskytne laktátová acidóza, je třeba zvážit přínos pokračujícího podávání linezolidu vůči potenciálním
rizikům.

Mitochondriální dysfunkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálního proteinu. V důsledku této inhibice se mohou vyskytnout
nežádoucí účinky jako laktátová acidóza, anemie a neuropatie (optického nervu a periferní); tyto příhody
jsou častější v případě, že je lék podáván déle než 28 dnů.

Serotoninový syndrom
Byly hlášeny spontánní případy serotoninového syndromu, který se objevil v souvislosti se současným
podáváním linezolidu a serotonergních látek včetně antidepresiv, jako jsou inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI). Souběžné podávání linezolidu a serotonergních látek je proto kontraindikováno (viz bod
4.3), s výjimkou stavu, kdy je podávání obou látek nezbytné. V těchto případech mají být pacienti pečlivě
monitorováni z důvodu možnosti výskytu známek a příznaků serotoninového syndromu jako jsou kognitivní
dysfunkce, hyperpyrexie, hyperreflexie a porucha koordinace. Pokud dojde k výskytu známek a příznaků

serotoninového syndromu, lékaři mají zvážit přerušení podávání jedné nebo obou látek. Při přerušení
souběžného podávání serotonergní látky se mohou vyskytnout příznaky z vysazení.

Periferní neuropatie a neuropatie optického nervu
U pacientů léčených linezolidem byly hlášeny periferní neuropatie, neuropatie optického nervu a optická
neuritida progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty léčené po dobu
delší, než je maximální doporučená délka trvání léčby 28 dní.

Všichni pacienti musí být poučeni, že mají oznámit takové příznaky poruchy zraku, jako jsou změny zrakové
ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo poruchy zorného pole. V těchto případech se
doporučuje okamžité vyšetření a v nutném případě odeslání k oftalmologovi. Pokud jakýkoliv pacient užívá
linezolid déle než doporučených 28 dní, je třeba pravidelně kontrolovat jeho zrakové funkce.

Pokud se objeví periferní neuropatie nebo neuropatie zrakového nervu, další podávání linezolidu má být
posouzeno s ohledem na potenciální riziko.

Riziko neuropatií může být zvýšeno, pokud je linezolid podáván pacientům souběžně léčeným nebo nedávno
léčeným antituberkulotiky.

Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených linezolidem. Většina těchto pacientů měla záchvaty
v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni o nutnosti informovat svého
lékaře, pokud měli v minulosti záchvaty.

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO), nicméně v dávkách použitých
k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici jsou jen velmi omezené údaje z
interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům s existujícími stavy a/nebo
souběžnou medikací, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití
linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta
(viz body 4.3 a 4.5).

Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají konzumovat velká množství potravy bohaté na tyramin (viz bod
4.5).

Superinfekce
Účinky terapie linezolidem na běžnou mikroflóru nebyly dosud v klinických studiích hodnoceny.

Používání antibiotik může příležitostně vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Např. během
klinických studií byla u přibližně 3 % pacientů užívajících doporučené dávky zaznamenána kandidóza
související s tímto lékem. Pokud během terapie dojde k superinfekci, je třeba zavést vhodná opatření.

Zvláštní populace
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid použit s velkou opatrností a pouze v případě, že
předpokládaný přínos převýší teoretické riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze v případě, že předpokládaný přínos
převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2).

U potkaních samců byly pozorovány nežádoucí účinky linezolidu na samčí reprodukční systém; význam pro
člověka není znám (viz bod 4.6).

Klinické studie
Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dnů nebyla stanovena. Do kontrolovaných
klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity nebo ischemickými lézemi,

závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím linezolidu v léčbě těchto stavů jsou proto
omezené.

Linezolid Sandoz obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO). K dispozici je jen velmi málo
údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se souběžnou medikací,
která by je mohla vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za těchto okolností
nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.4).

Potenciální interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního tlaku
způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin-hydrochloridem. Současné podání linezolidu s
pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vyvolalo průměrné zvýšení systolického krevního tlaku řádově
o 30 – 40 mmHg, v porovnání se zvýšením o 11 – 15 mmHg u samotného linezolidu, 14 – 18 mmHg u
pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8 – 11 mmHg u placeba. Obdobné studie u pacientů s hypertenzí
nebyly provedeny. K dosažení požadované odezvy u léků s vazopresivním účinkem, včetně dopaminergních
látek, se doporučuje pečlivá titrace dávek, pokud jsou podávány současně s linezolidem.

Potenciální serotonergní interakce
Možná léková interakce s dextromethorfanem byla studována na zdravých dobrovolnících. Zkoumaným
subjektům byl podán dextromethorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem nebo
bez něho. U zdravých dobrovolníků užívajících linezolid a dextromethorfan nebyly pozorovány projevy
serotoninového syndromu (zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a hyperpyrexie).

Zkušenosti po uvedení na trh: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a
dextromethorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu, které odezněly při
přerušení podávání obou přípravků.

Během klinického použití linezolidu se serotenergními látkami včetně antidepresiv jako jsou inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), byly hlášeny případy serotoninového syndromu. Proto souběžné
podávání těchto látek je kontraindikováno (viz bod 4.3), návod, jak postupovat u pacientů, u kterých je léčba
linezolidem a serotonergními látkami nezbytná, je popsán v bodě 4.4.

Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
U osob, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována
signifikantní presorická odpověď. To naznačuje, že je pouze zapotřebí vyhnout se současné konzumaci
nadměrného množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (např. zrající sýry, kvasnicové
extrakty, nedestilované alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů, jako je sójová
omáčka).

Léky metabolizované prostřednictvím cytochromu PLinezolid není znatelně metabolizován prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P450 (CYP) a
neinhibuje aktivity klinicky významných lidských CYP izoforem (1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1, 3A4).
Obdobně, linezolid neindukuje P450 izoenzymy u potkanů. Proto se neočekává interakce léků indukovaných
CYP 450 a linezolidu.

Rifampicin
Účinek rifampicinu na farmakokinetiku linezolidu byl zkoumán ve studii se šestnácti zdravými dobrovolníky
mužského pohlaví, kterým bylo podáváno 600 mg linezolidu dvakrát denně po dobu 2,5 dne spolu se 600 mg
rifampicinu jednou denně po dobu 8 dnů a bez podání rifampicinu. Rifampicin snížil Cmax a AUC linezolidu

v průměru o 21 % [90% IS: 15, 27], respektive v průměru o 32 % [90% IS: 27, 37]. Mechanizmus této
interakce a její klinický význam není znám.



Warfarin
Pokud byl pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu podán warfarin, došlo k 10%
snížení průměrné maximální hodnoty INR a 5% snížení AUC INR. Pro hodnocení klinického významu
těchto zjištění nejsou k dispozici dostatečné údaje o pacientech, kteří užívali linezolid a warfarin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Odpovídající údaje o použití linezolidu u těhotných žen nejsou k dispozici. Ve studiích na zvířatech byla
pozorována reprodukční toxicita (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka existuje.

Linezolid se nemá užívat v průběhu těhotenství, pokud to není nezbytně nutné, tj. pouze pokud
předpokládaný přínos převýší možné riziko.

Kojení
Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského
mléka. Proto se má kojení přerušit před podáním přípravku a během jeho užívání.

Fertilita
Linezolid reverzibilně snižuje fertilitu a indukuje abnormální morfologii spermatu u dospělých potkaních
samců při hladinách přibližně stejných, jaké jsou očekávány u lidí. Možné účinky na mužský reprodukční
systém nejsou známy (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti mají být upozorněni na možnost výskytu závratí či symptomů poškození zraku (jak je popsáno
v bodech 4.4 a 4.8) během léčby linezolidem a mají být poučeni, aby neřídili motorová vozidla nebo
neobsluhovali stroje, pokud se tyto symptomy vyskytnou.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující tabulka poskytuje seznam nežádoucích účinků, které se vyskytly s četností ≥ 0,1% nebo které
byly považovány za závažné v klinických studiích, během nichž více než 2000 dospělých pacientů dostávalo
doporučené dávky linezolidu po dobu až 28 dnů.

Přibližně 22 % pacientů pozorovalo nežádoucí účinky, nejčastěji hlášenými byly bolest hlavy (2,1 %),
průjem (4,2 %), nauzea (3,3 %) a kandidóza (hlavně orální [0,8 %] a vaginální [1,1 %], viz tabulka níže).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky se vztahem k přípravku, které vedly k přerušení léčby, byly bolesti
hlavy, průjem, nauzea a zvracení. Kvůli výskytu nežádoucích účinků působených přípravkem přibližně 3 %
pacientů přerušila léčbu.

Další nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce s četností „není známo“, protože
skutečnou četnost nelze z dostupných údajů určit.

Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby linezolidem s následující četností:
Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až <
1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).


Třídy orgánových
systémů
Časté Méně časté Vzácné Četnost není známa
Infekce a
infestace

Kandidóza,
orální
kandidóza,
vaginální
kandidóza,
plísňové infekce
Vaginitida Kolitida související s
antibiotiky včetně
pseudomembranózní
kolitidy*

Poruchy krve a
lymfatického
systému

Leukopenie*,
neutropenie,
trombocytopeni
e*, eozinofilie
Myelosuprese*,
pancytopenie*, anemie*†
sideroblastická anemie*
Poruchy imunitního
systému
Anafylaxe
Poruchy
metabolismu a
výživy
Laktátová acidóza*,
hyponatremie
Psychiatrické
poruchy
Insomnie
Poruchy nervového
systému
Bolest hlavy,
změny chuti
(kovová pachuť)
Závratě,
hypoestézie,
parestézie
Serotoninový syndrom**,
křeče*, periferní
neuropatie*
Poruchy oka Rozmazané
vidění*
Neuropatie optického
nervu*, optická neuritida*,
ztráta zraku*, změny
zrakové ostrosti*, změny
barevného vidění*, změny
v zorném poli*
Poruchy ucha a
labyrintu
Tinitus
Srdeční poruchy Arytmie
(tachykardie)

Cévní poruchy Hypertenze,
flebitida,
tromboflebitida
Transitorní
ischemické ataky

Gastrointestinální
poruchy
Průjem, nauzea,
zvracení
Pankreatitida,
gastritida,
lokalizovaná
nebo celková
bolest břicha,
zácpa, sucho v
ústech,
dyspepsie,
glositida, řídká
stolice,
stomatitida,
změna barvy
nebo
onemocnění
jazyka

Změna zbarvení zubů

Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
funkční jaterní
testy, zvýšené
hodnoty AST,
Zvýšená hladina
celkového
bilirubinu


Třídy orgánových
systémů
Časté Méně časté Vzácné Četnost není známa
ALT nebo
alkalické
fosfatázy

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Kopřivka,
dermatitida,
pocení, svědění,
vyrážka
Bulózní kožní onemocnění
popisem odpovídající
Stevens-Johnsonovu
syndromu a toxické
epidermální nekrolýze,
angioedém, alopecie
Poruchy ledvin a
močových cest
Zvýšená hladina
dusíku
močoviny v krvi
(BUN)
Polyurie,
zvýšená hladina
kreatininu
Renální selhání
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Vulvovaginální
potíže

Celkové
poruchy a
reakce v
místě
aplikace
Zimnice, únava,
horečka,
zvýšená žízeň,
lokalizovaná
bolest

Vyšetření Biochemie
Zvýšení hladiny
LDH,
kreatinkinázy,
lipázy, amylázy
nebo glukózy
po jídle.
Snížení
celkového
proteinu,
albuminu,
sodíku nebo
vápníku.
Zvýšení nebo
snížení hladin
draslíku nebo
hydrogenuhličit
anu.

Hematologie
Zvýšení počtu
neutrofilů nebo
eozinofilů.
Pokles
hemoglobinu,
hematokritu
nebo počtu
erytrocytů.
Zvýšení nebo
snížení počtu
trombocytů
nebo leukocytů.
Biochemie
Zvýšená hladina
sodíku nebo
vápníku. Snížení
hladiny glukózy
po jídle.
Zvýšení nebo
snížení chloridů.











Hematologie
Zvýšený počet
retikulocytů.
Snížení počtu
neutrofilů.



* Viz bod 4.** Viz body 4.3 a 4.† Viz níže

Následující nežádoucí účinky byly ve vzácných případech hodnoceny jako závažné: lokalizovaná bolest
břicha, tranzitorní ischemické ataky a hypertenze.

† V kontrolovaných klinických studiích, kde byl linezolid podáván nejvýše 28 dnů, byla anemie hlášena u
méně než 0,1 % pacientů. V klinickém programu použití ze soucitu u pacientů s život ohrožujícími
infekcemi a souběžnými morbiditami se anemie rozvinula u 2,5 % pacientů (33/1326) při používání
linezolidu po dobu ≤ 28 dnů, v porovnání s 12,3 % pacientů (53/430) léčenými po dobu > 28 dnů. Podíl
případů hlášených jako s přípravkem související závažná anemie a vyžadující transfuzi krve byl 9 % (3/33) u
pacientů léčených ≤ 28 dní a 15 % (8/53) u pacientů léčených > 28 dnů.

Pediatrická populace
Údaje o bezpečnosti získané z klinických studií založených na více než 500 pediatrických pacientech (od
narození do 17 let) nenaznačují, že by se bezpečnostní profily linezolidu pro pediatrické pacienty a pro
dospělé pacienty lišily.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha
10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Není známo specifické antidotum.

Nebyly hlášeny žádné případy předávkování. Přesto může být užitečná následující informace:

Doporučena je podpůrná léčba spolu s udržováním glomerulární filtrace. Přibližně 30 % z dávky linezolidu
se odstraní během tříhodinové hemodialýzy, ale nejsou dostupné údaje o odstraňování linezolidu peritoneální
dialýzou nebo hemoperfuzí. Dva primární metabolity linezolidu jsou též do jisté míry odstranitelné
hemodialýzou.

Příznaky toxicity u potkanů po dávce 3000 mg/kg/den byly snížená aktivita a ataxie, zatímco u psů dávka
2000 mg/kg/den vyvolala zvracení a třes.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva
ATC kód: J01XX
Všeobecné vlastnosti
Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antimikrobiálních látek,
oxazolidinonů. In vitro působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům.
Selektivně potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem účinku. Linezolid se
specificky váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku funkčního 70S
iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.

Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny. Pokud se
měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus a Streptococcus

pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem účinnosti doba, kdy
plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentraci (MIC) infikujícího
mikroorganismu.

Hranice citlivosti („breakpoints“)
Hraniční hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) stanovené Evropským výborem pro testování
antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing EUCAST) pro
kmeny stafylokoků a enterokoků jsou: citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční hodnoty pro
streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l.
Hraniční hodnoty MIC pro nespecifické kmeny jsou: citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční
hodnoty pro nespecifické kmeny byly stanoveny především na základě údajů FK/FD a jsou nezávislé na
hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly stanoveny specifické
hodnoty, a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné získat
místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek odborného
doporučení v případech, kdy je účinnost léčby nejistá vzhledem k místní prevalenci rezistence.

Kategorie
Citlivé organismy
Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Steptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G

Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species

Rezistentní organismy
Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species

* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích.

Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae a
Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Rezistence
Zkřížená rezistence
Mechanizmus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými izoláty
(včetně meticilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin- a
erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organismům, které
jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.

Rezistence k linezolidu je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.


Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů
s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena u
enterokoků, Stafylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to spojeno s prodlouženou
dobou léčby, přítomností protetických materiálů či nedrénovaných abscesů. Pokud je prokázán výskyt
organismů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být kladen důraz na zavedení takových
opatření, která by vedla ke kontrole infekce.

Údaje z klinických studií
Studie u pediatrické populace
V otevřené studii byla účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) porovnávána s vankomycinem (15 mg/kg, každých 6–24 hodin) při léčbě infekcí se suspektními nebo prokázanými grampozitivními
rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce kůže a kožních struktur
měkkých tkání, katetrovou bakteriemii, bakteriemii neznámého původu, a jiné infekce), u dětí od narození do
11 let. Klinická úspěšnost léčby v klinicky hodnotitelné populaci byla 89,3% (134/150) a 84,5% (60/71) pro
linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% IS: -4,9;14,6).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Přípravek Linezolid Sandoz obsahuje převážně (s)-linezolid, který je biologicky aktivní a metabolizuje se na
neúčinné deriváty.

Absorpce
Linezolid je rychle a výrazně absorbován po perorálním podání. Maximální plazmatické koncentrace se
dosahuje do 2 hodin od podání. Absolutní biologická dostupnost linezolidu (perorální a intravenózní podání
ve zkřížené studii) je úplná (přibližně 100%). Absorpce není významně ovlivněna příjmem potravy a
absorpce z perorální suspenze je podobná absorpci dosahované u potahovaných tablet.

Plazmatické hodnoty Cmax a Cmin linezolidu (průměr a směrodatná odchylka/SD/) v ustáleném stavu po
intravenózním podání 600 mg dvakrát denně byly 15,1 [2,5] mg/l a 3,68 [2,68] mg/l.

V jiné studii po perorálním podání 600 mg dvakrát denně do dosažení ustáleného stavu byly zjištěny hodnoty
Cmax a Cmin 21,2 [5,8] mg/l a 6,15 [2,94]. Ustáleného stavu se dosahuje druhý den podávání.

Distribuce
Distribuční objem v ustáleném stavu je u zdravých dospělých kolem 40-50 l a přibližuje se objemu celkové
tělesné vody. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 31% a nezávisí na koncentraci.

Koncentrace linezolidu byly stanoveny v různých tekutinách u limitovaného počtu zdravých
dobrovolníků po opakovaném podávání. Poměr linezolidu ve slinách a potu k plazmě byl 1,2 : 1,0 a 0,55 :
1,00, v daném pořadí. Poměr v tekutině epiteliální výstelky a alveolárních buňkách plic byl 4,5 : 1,0,
případně 0,15 : 1,0, kdy se měření Cmax uskutečnilo v ustáleném stavu. V malé studii u pacientů s ventrikulo-
peritoneálním spojením (shuntem), zejména bez zánětu mozkových plen, byl po opakovaném podání při Cmax
poměr linezolidu v mozkomíšním moku k plazmě 0,7 : 1,0.

Biotransformace
Linezolid se primárně metabolizuje oxidací morfolinového kruhu, přičemž vznikají dva neaktivní deriváty
kyseliny karboxylové s otevřeným kruhem, metabolit kyseliny aminoethoxyoctové (PNU-142300) a
hydroxyethyl glycinu (PNU-142586). Hydroxyethyl glycin (PNU-142586) je hlavním lidským metabolitem a
předpokládá se, že je vytvářen neenzymatickým procesem. Metabolit kyseliny aminoethoxyoctové (PNU-
142300) se vyskytuje méně. Byly popsány i jiné, méně zastoupené inaktivní metabolity.

Eliminace
V ustáleném stavu je linezolid u pacientů s normální funkcí ledvin nebo s mírnou až středně těžkou renální
insuficiencí vylučován převážně močí ve formě PNU-142586 (40 %), jako původní látka (30 %) a ve formě
PNU-142300 (10 %). Ve stolici prakticky nebyla zjištěna původní látka, zatímco přibližně 6 % a 3 % z každé
dávky se objevuje ve formě metabolitu PNU-142586 a PNU-142300. Eliminační poločas linezolidu je
v průměru 5-7 hodin.


Na extrarenální clearance připadá přibližně 65 % z celkové clearance linezolidu. Se zvyšováním dávky
linezolidu se clearance stává mírně nelineární. To je zřejmě způsobeno sníženou renální a extrarenální
clearance při vyšších koncentracích linezolidu. Nicméně rozdíl v clearance je malý a nemá vliv na zdánlivý
eliminační poločas.

Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Po podání jednotlivé dávky 600 mg byl pozorován 7-8násobný nárůst expozice dvěma primárním
metabolitům linezolidu v plazmě pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
< 30 ml/min). Nicméně, nárůst AUC původní látky nebyl pozorován. Ačkoliv jsou hlavní metabolity
linezolidu do jisté míry odstranitelné hemodialýzou, plazmatické hladiny metabolitů po jednotlivé dávce mg jsou po dialýze stále ještě zřetelně vyšší než jejich koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin nebo
mírnou či středně těžkou poruchou funkce ledvin.

U 24 pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, z nichž 21 bylo pravidelně hemodialyzováno, nejvyšší
plazmatické koncentrace dvou hlavních metabolitů po několika dnech podávání byly zhruba desetinásobkem
hodnot u pacientů s normální funkcí ledvin. Nejvyšší plazmatické hladiny linezolidu se nezměnily.

Klinický význam těchto pozorování nebyl stanoven, protože jsou k dispozici pouze omezené bezpečnostní
údaje (viz body 4.2 a 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater
Omezené údaje naznačují že farmakokinetika linezolidu, PNU-142586 a PNU-142300 není ovlivněna u
pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (tj. Child-Pugh třída A nebo B). Farmakokinetika
linezolidu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (tj. Child-Pugh třída C) nebyla hodnocena.
Nicméně, poněvadž linezolid je metabolizován neenzymaticky, neočekává se, že by insuficience jaterních
funkcí významně ovlivňovala metabolizmus linezolidu (viz body 4.2 a 4.4).

Děti a dospívající (< 18 let)
Dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti linezolidu u dětí a dospívajících do 18 let nejsou k dispozici,
proto není doporučeno použití linezolidu v této věkové skupině (viz bod 4.2). Je zapotřebí provést další
klinická hodnocení ke stanovení doporučení bezpečného a účinného dávkování. Farmakokinetické studie po
jednotlivé a opakované dávce u dětí (1 týden až 12 let věku) svědčí o tom, že claearance linezolidu (podle kg
tělesné hmotnosti) je větší u pediatrických pacientů než u dospělých, ale snižuje se se vzrůstajícím věkem.

U dětí ve věku od 1 týdne do 12 let podání dávky 10 mg/kg každých 8 hodin vede k expozici přibližující se
hodnotě dosažené u dospělých při dávkování 600 mg dvakrát denně.

U novorozenců do 1 týdne věku během prvního týdne života rapidně narůstá systémová clearance linezolidu
(podle kg tělesné hmotnosti). Z toho důvodu budou mít novorozenci, používající denní dávku 10 mg/kg
každých 8 hodin, největší systémovou expozici v prvním dnu po narození. Nicméně se s tímto dávkovacím
režimem neočekává nadměrná akumulace během prvního týdne života, neboť clearance rapidně vzrůstá
během tohoto období.

U dospívajících (12 až 17 let věku) je farmakokinetika linezolidu obdobná jako u dospělých po dávce mg. Z toho důvodu bude expozice dospívajících při dávkování 600 mg každých 12 hodin obdobná jako u
dospělých užívajících stejnou dávku.

U pediatrických pacientů s ventrikulo-peritoneálním spojením (shuntem), kterým byl podáván linezolid mg/kg po 12 hodinách nebo 8 hodinách, byly pozorovány různé koncentrace linezolidu v mozkomíšním
moku (CSF) po jednorázovém nebo opakovaném podávání linezolidu. Terapeutické koncentrace nebyly
rovnoměrně dosažené nebo nepřetrvávaly rovnoměrně v CSF. Proto použití linezolidu v empirické léčbě
pediatrických pacientů s infekcemi centrálního nervového systému se nedoporučuje.

Starší pacienti
Farmakokinetika linezolidu není významně ovlivněna u pacientů ve věku 65 let a starších.


Ženy
Ženy mají mírně nižší distribuční objem než muži a průměrná clearance je snížena přibližně o 20 %
v přepočtu na tělesnou hmotnost. Plazmatické koncentrace jsou u žen vyšší, což může být částečně
způsobeno rozdíly v tělesné hmotnosti. Protože se průměrný poločas linezolidu významně neliší u mužů a
žen, neočekává se, že plazmatická koncentrace u žen převýší tu, která je dobře tolerována, a proto není nutná
úprava dávkování.

5.3 Předklinické údaje ve vztahující se k bezpečnosti

Linezolid snižuje fertilitu a reprodukční schopnost potkaních samců při vystavení přibližně stejným
hladinám, jaké jsou očekávány u lidí. U pohlavně zralých zvířat jsou tyto účinky reverzibilní. Tyto účinky
však nejsou reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po celou dobu jejich pohlavního zrání.
Byla pozorována abnormální morfologie spermatu ve varlatech dospělých potkaních samců a hypertrofie
buněk epitelu a hyperplazie v nadvarlatech. Linezolid pravděpodobně ovlivňuje zrání potkaních spermatozoí.
Podávání testosteronu nemělo vliv na linezolidem působené účinky na fertilitu. Hypertrofie nadvarlat nebyla
pozorována u psů léčených 1 měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti prostaty, varlat a nadvarlat byly zřejmé.

Studie reprodukční toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní vliv při vystavení hladině 4x
vyšší nebo ekvivalentní hladině očekávané u lidí. Stejné koncentrace linezolidu působily toxicky na březí
samice myší a vztahovaly se ke zvýšené úmrtnosti embryí včetně úplné ztráty vrhu, snížení tělesné hmotnosti
plodu a exacerbace normální genetické predispozice na změny hrudní kosti u myší. U potkanů byla
pozorována mírná toxicita pro samici při expozicích nižších, než jsou předpokládané klinické expozice. Byla
pozorována mírná fetální toxicita, která se projevovala snížením hmotnosti plodu, sníženou osifikací
hrudních obratlů, sníženým přežíváním mláďat a mírným zpomalením vývoje. Při páření vykazovala stejná
zvířata reverzibilní, na dávce závislé zvýšení pre-implantačních ztrát s odpovídajícím poklesem fertility. U
králíků se objevily případy snížení tělesné hmotnosti plodu při toxicitě u matky (klinické příznaky, snížený
přírůstek tělesné hmotnosti a spotřeby potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06násobku v porovnávání
s expozicí hladině očekávané u lidí odvozené od AUC. Je známo, že tento živočišný druh je citlivý na účinky
antibiotik.

Linezolid a jeho metabolity se vylučovaly do mléka kojících potkanů a nalezené koncentrace v mléce byly
vyšší než hladiny v plazmě matky.

Linezolid vyvolával reverzibilní myelosupresi u potkanů a psů.

U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den byla pozorována
ireverzibilní, minimální až mírná degenerace sedacího nervu; minimální degenerace sedacího nervu při této
dávce byla rovněž prokázána u 1 samce při nekropsii, provedené ve 3. měsíci. K potvrzení či vyloučení
případné degenerace zrakového nervu bylo prováděno citlivé morfologické vyšetření perfúzně fixovaných
vzorků tkáně.

Minimální až středně těžká degenerace očního nervu byla patrná u 2 ze 3 samců potkanů po 6měsíčním
podávání, ale přímý vztah k léčbě linezolidem byl nejednoznačný z důvodu akutní povahy nálezu a jeho
asymetrického rozložení. Pozorovaná degenerace očního nervu byla mikroskopicky srovnatelná se spontánní
unilaterální degenerací očního nervu u starších potkanů a může se jednat o exacerbaci základního stavu.

Předklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity po opakovaném podávání a genotoxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech tohoto Souhrnu
údajů o přípravku. Studie karcinogenity/onkogenity nebyly prováděny vzhledem ke krátké době podávání a
nepřítomnosti genotoxicity ve standardní sérii studií.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek


Jádro tablety:
Mikrokrystalická celulosa
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Sodná sůl karboxymetylškrobu (typ A)
Hyprolosa
Magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:
Hypromelosa (E464)
Oxid titaničitý (E 171)
Makrogol (E1521)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA/Al/PVC/Al blistr.

10, 10 (10x1), 20, 28, 30, 50, 60, 100 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/300/14-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 4.